Glaukom se neprojevuje zakalením očních tkání, jako je tomu u šedého zákalu, jeho nebezpečí totiž spočívá v tom, že se rozvíjí zcela bez příznaků a hlavně bezbolestně. Díky včasnému zachycení onemocnění v jeho počátku lze však zhoršování zraku zabránit.
Většina pacientů nemá šanci zelený zákal sama rozpoznat. Degeneraci zrakového nervu způsobuje zvýšený tlak nitrooční tekutiny, který však pacient nemůže poznat. Teprve později začíná docházet k výpadkům zorného pole a k poklesu ostrosti zraku. V takovém případě však glaukomové onemocnění bývá již ve značně pokročilém stádiu. Zelený zákal je rovněž zákeřný v tom, že i člověk s výrazně pokročilým zúžením zorného pole může mít dobrou centrální zrakovou ostrost. Při dalším zhoršení nemoci může ale rychle přijít i o tento zbytek zorného pole a hrozí mu úplná slepota.
Jak glaukom rozpoznat?
Jedinou zbraní proti zelenému zákalu jsou preventivní návštěvy očního lékaře. „Každý člověk starší čtyřiceti let by měl absolvovat jednou za rok preventivní vyšetření, zvláště pokud se glaukom vyskytuje v rodině,“ radí primářka Oční kliniky NeoVize Brno Šárka Skorkovská. „Důležité je absolvovat důkladné oční vyšetření včetně provedení moderních zobrazovacích metod zrakového nervu,“ dodává. Jeho součástí je vyšetření stavu oka přístrojem zvaných OCT (optická koherentní tomografie). Ten poskytuje lékařům podrobné informace o stavu sítnice a jejích jednotlivých vrstvách.
Samotné glaukomové onemocnění má řadu forem, nejčastěji se jedná o tzv. chronický prostý glaukom, kdy nitrooční tekutina volně protéká zornicí do přední oční komory a dále do tzv. komorového úhlu tvořeného duhovkou a rohovkou. Objevuje se také typ glaukomu, při němž je komorový úhel uzavřený a nitrooční tekutina jím nemůže protékat k odtokovým cestám, hromadí se v oku a její tlak prudce stoupá. Tento stav může vyústit až v akutní glaukomový záchvat doprovázený mlhavým viděním a prudkou bolestí, která může vyvolávat nevolnost. Glaukomový záchvat vyžaduje okamžitý zásah lékaře a laserový či chirurgický operační zákrok, který zabrání vzniku dalších záchvatů.
Rizikové faktory
Glaukom se týká typicky lidí čtvrté dekády, můžeme se s ním ale setkat i u dětí. „Vrozený glaukom se rozvíjí v prvním roce věku, postižené oko slzí, je citlivé na světlo a rohovka je šedavě zkalená. Mladé tkáně postiženého oka ustupují zvýšenému nitroočnímu tlaku a oko tak bývá ve všech rozměrech větší. Rozvoj zeleného zákalu může ovlivnit nejen dědičnost, více ohroženi jsou jím také diabetici,“ vysvětluje Eva Jerhotová z Oční kliniky DuoVize Praha.
Naprostá většina glaukomů postihuje obě oči, i když v různé míře. Varovným znamením jsou pro lékaře zvýšené hodnoty nitroočního tlaku. Ty samy o sobě sice neznamenají, že se jedná o glaukom, o to důležitější jsou ale pravidelné kontroly. Změny na zrakovém nervu jsou bohužel nevratné, proto je důležité odhalit onemocnění včas a zahájit jeho léčbu. Ta začíná kapkami či jejich kombinací. Pokud není léčba kapkami úspěšná, přistupuje se k laserové či chirurgické operaci oka. Cílem léčby je snížit nitrooční tlak na takovou hodnotu, která nebude vyvolávat další poškození zrakového nervu.
5 věcí o zeleném zákalu, které jste možná nevěděli
Při zeleném zákalu oko nezezelená, až k zakalení vnitřních struktur oka v současnosti nedochází.
Nelze jej vyléčit, ale pouze zastavit, poškození zraku jsou nevratná.
Dědičnost hraje roli, 50 % nemocných má alespoň jednoho rodiče postiženého zeleným zákalem.
Některé formy mohou vzniknout po těžkých tupých poraněních oka.
V současnosti se léčí až 5 % obyvatel České republiky.
