Vyšší odborné školy – ano či ne?
ilustrační foto: pixabay.com

Vyšší odborné školy – ano či ne?

4. 3. 2018

Diskusí kolem našeho školství je stále plno. Diskutují odborníci, laická i odborná veřejnost. Diskuse probíhají v tisku, v televizi i v hospodě. Každý má k tématu co říci, protože každý chodil do školy a ví dobře, jak na to.

Samostatnou kapitolou našeho školství jsou vyšší odborné školy. Co to vlastně je? Je to vyšší střední škola nebo nižší vysoká škola? Jsou vůbec potřeba, když středních škol je jak máku a vysokých se svým bakalářským a magisterským studiem jak by smet?

České školství má tzv. primární, sekundární a terciální vzdělávání (základní, střední a vysokoškolské).  VOŠ patří do sekundárního vzdělávání i přesto, že škola musí mít akreditaci MŠMT jako školy vysoké, musí mít odbornou knihovnu, studovnu, odborníky z praxe, ale třeba i vysokoškolské pedagogy. Absolvent si za to vyslouží titul DiS. (Diplomovaný specialista v oboru…).

Byla jsem součástí týmu, který vypracoval podklady pro akreditaci oboru Ekonomika a podnikání se zaměřením na účetnictví a daně. (Absolvent tohoto programu získává titul Dis. v oboru Účetnictví a daně.) Teď pravděpodobně zbystří všichni, kterým se účetnictví a „daňařina“ stala dennodenním chlebem. Mají většinou středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, tak proč vytvářet jakési mezičlánky? Tento obor patří mezi ty, u nichž musíte být stále ve střehu a stále doplňovat své znalosti. Máte totiž zodpovědnost nejen za výsledek své práce, ale i za výsledek práce svého klienta. Vaše profese vám pro neustálé změny a inovace nedovolí ustrnout a zůstat pozadu. Dobrých účetních na trhu práce ubývá. Spousta jich je v důchodovém věku a právě mezi seniory bývají ti nejlepší. Mají zkušenosti, znalosti a stavovskou čest. Po roce 1989 museli zapomenout na své socialistické účetnické zkušenosti a naskočit do rychlíku, který neustále někde kličkoval a odbočoval. A po vzoru co tě nezabije, to tě posílí, vyrostla plejáda pružných a schopných odborníků. Škola (většinou střední) jim dala základy, ale život zkušenosti, znalosti, vědomosti a dovednosti. A právě v souvislosti s nedostatkem těchto kvalitních „řemeslníků“ cechu účetnického, se vracím k důležitosti vyššího odborného vzdělávání.

Na střední odborné školy v současné době sice nastupují žáci ambiciózní, sebevědomí, kreativní, v mnoha případech i velmi chytří (ale ti už ve svých začátcích jsou předurčeni ke studiu na vysokých školách). Kámen úrazu je ale v ambicích přehnaných a v přemíře sebevědomí. K tomu jsou někdy vedeni výchovou v rodinách, ale i společností. Je dobré si věřit, ale také je nutné pro to něco dělat. A mnoho žáků středních škol si pouze věří. A to je málo. Jsou ve věku, kdy mají jiné cíle než kancelářskou židli (i když na ní dost často končí v call centrech). Neuvědomují si požadovanou přesnost, zásadovost, přehlednost a logiku tohoto povolání. Dokonce si ani neuvědomují možnost pěkného finančního ohodnocení. Ve věku osmnácti let nejsou zralí k tomuto povolání, protže jsou ještě mladí a neklidní.

Proč není k tomuto povolání potřebná vysoká škola? VŠ ekonomického typu vychovávají marketingové odborníky, manažery, daňové poradce, auditory. Účetnictví není hlavním cílovým předmětem a mnohdy stačí dobré základy ze střední školy k úspěšně složeným zkouškám. Vznikají nové profese, kde se vysokoškolské vzdělání ekonomického směru uplatní, a tak pozice účetních na trhu práce zůstávají volné.

A právě proto je tu prostor pro vyšší odborné školy. Pro tu řemeslnost a profesionalitu. Studenti během tří let vyzrají, studium se jim stává koníčkem a poměrně široká praxe, kterou VOŠ nabízí (na rozdíl od SOŠ a VŠ), je připraví na tyto žádané pozice. Odbornost vyučujících je většinou garantována jejich mimoškolními aktivitami. Vedou své účetní firmy, poskytují daňová poradenství, zabývají se účetnictvím neziskových organizací, účetnictvím bank a tím garantují aktuálnost, vysokou úroveň výuky a propojení s praxí.

Není třeba vyšší odborné školy zatracovat. Je třeba pochopit, proč vznikly, proč tu jsou a proč mají dobře sloužit. Podobně, jako u výše zmíněné VOŠ je to i ve zdravotnictví. Málokterá sestra je po maturitě připravena na své náročné a velmi zodpovědné povolání a z vysoké školy bude lékařkou. Zde je také vyšší odborné vzdělání potřebné, ne-li nutné.

Proto za mě: pro svoji odbornost a rozsah praxe vyšší odborné školy ANO.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

vzdělávání
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Macháčková
Pane Hellingere, věcná chyba v článku je neomluvitelná. O to víc mě mrzí, že jsem ji udělala. Váš despekt a ironii si plně zasloužím.
Roman Hellinger
Až na to, že autorka by měla problematiku VOŠ více nastudovat. VOŠ totiž podle zákona spadají do terciárního sektoru a ne sekundárního.
Věra Ježková
Blanko, VOŠky určitě ano. Jak píšeš – pro tu řemeslnost a profesionalitu.
Libor Farský
Miluško, asi jsem se o problému zdravotnictví nepřesně vyjádřil, myslel jsem to jako Květa. Třeba i praktický lékař, než se osamostatní, by měl nějakou dobu získávat zkušenosti prací v týmu v nemocnici. Ale třeba tomu tak je, nevím.
ivana kosťunová
Blanko, připouštím, že na tom něco je. Uvědomila jsem si totiž, že dnešní mladí "dozrávají " později.
Květa Řičánková
Zdravotnický asistent není roven zdravotní sestře-nemůže pracovat samostatně.Každá sestra po ukončení školy prochází nástupní praxí kdy má svoji sestru školitelku,teprve po ukončení může pracovat sama.Jedno zda má VOŠ nebo Bc. Tak to aspoň bylo než jsem odcházela do důchodu,pracovala jsem jako sestra v nemocnici.
Zuzana Pivcová
I když to není zrovna můj obor, jsem přesvědčena, že by to tak mělo být, protože ne každý je hned budoucí manažer, jak si to dost mladých představuje. Vždyť již před několika lety průzkum ukázal, že nikdo nechce nástupní plat nižší než 28 tisíc. Ten analytický článek je výborný, Blanko.
Naděžda Špásová
VOŠ nemusí být jen ekonomického zaměření. Dcera je Dis. z roudnické zemědělky. Není to bráno jako vysoká škola, což je škoda, protože např. bakaláři chodí taky jen 3 roky, kdežto Dis. je 3 a půl roku. Není to spravedlivé.
Libor Farský
Z čehož mi, milé cifršpiónky, vyplývá, že by rozhodně žádný absolvent SŠ i VOŠ neměl zpočátku pracovat samostatně, ale v týmu, který je pro něj tolik potřebnou školou života. Totéž bych předpokládal ve zdravotnictví. Já jsem učil na SPŠ stavební a když vznikla v ČB i VOŠ stavební, tak i na ní. Přestože jsem se velmi snažil, měl jsem o přínosu VOŠ velké pochybnosti. Mnozí studenti tam byli evidentně jen proto, aby si prodloužili mládí, když nebyli přijati na VŠ stavební a ještě se jim nechtělo do zaměstnání. Také osnovy jsme si my, vyučující, dělali sami, neměli jsme je s kým konzultovat. A nakonec, protože musel být mezi pedagogy nějaký docent, tak ředitel přijal mezi nás bývalého docenta marxismu leninismu, což jsem považoval přímo za parodii ve stavebnictví, jehož ekonomika měla již být podnikatelská. Je tomu již dlouho, tak nevím, jak se to po mém odchodu do důchodu dále vyvinulo.
Marie Doušová
Já si myslím , že praxe je velmi důležitá až klíčová. Škola je pouze teorie ,která neuškodí ,ale moc toho do praxe nepřinese. Vím to ze zkušeností.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?