Výhra ve sportce. Štěstí, či danajský dar?

Když slyším v TV, že zase u nás přibyl nějaký milionář, vůbec nezávidím, že já jsem kromě pár maličkostí nikdy něco více nevyhrála. Když už by se přece jen na mne trochu štěstí usmálo, stačilo by mi vyměnit svou minigarsonku za nějaký normální nový byt 2+1, abych se po místnostech mohla volněji pohybovat. Kdyby výhra byla větší, ostatní finance bych rozdala - na pomoc handicapovaným a do útulků pro zvířátka. Po světě bych nejezdila - letadlo totiž není můj oblíbený dopravní prostředek a s autem by mne nějaký suverén akorát smetl ze silnice.

Šmarjá, asi bych opravdu musel změnit adresu. Nikdy jsem nevyhrál víc, než čtvrté místo ve Sportce a přesto jsem zahlcen nejrůznějšími žádostmi o dárcovský příspěvek. A to jsem některým při odchodu do důchodu napsal, aby neutráceli za poštovné, protože jich je prostě moc...

Nic bych nezměnila, protože by mi nic nezůstalo. Je příliš mnoho potřebných. Já mám všechno, co k životu potřebuji. Milion dnes nejsou žádné peníze. Ve městě za ně nepořídíte ani garsonku.

Nikdy bych nevyhrála, protože nehraju. Ale čistě teoreticky: Život bych nezměnila. Jen bych pozvala své nejbližší na hodně dobrou večeři. A koupila si drahou hořkou čokoládu a několik pytlíků mixovaných oříšků, které mají v M+S. No, a nějakou mňamku bych dopřála pejskům a kočičkám v útulcích. (Potomky nemám.)

Článek je velmi zajímavý a k zamyšlení. Nejsem dítě štěstěny, tak nemusím přemýšlet a také nehraji.

Člověk má mít o trochu víc peněz než potřebuje k životu.Každý to množství má nastavené jinak.

Romane, tohle se ti opravdu povedlo. Nejdřív jsem si řekla, že to jen tak přelítnu, ale pak jsem se začetla. Jo, lidská závist je bezbřehá a bohužel česká závist nemá konkurenci. Jestli bych chtěla vyhrát? Jo chtěla, ale nejdřív se musí sázet a to jaksi v naší rodině chybí. Tak se měj a pozdravuj Helu. :-) *****

Romane pěkné povídání, pro někoho k zamyšlení.Znám jich spoustu, co by nenechali na nikom jak se říká nit suchou s pomluv. Budiž mi útěchou, že mám aspoň své jisté. Důchod a něco málo si přivydělám. To mi stačí. A vyhrát takovou sumu? Asi bych se nejspíš zbláznila a skončila někde v blázinci. A za to mi život nestojí. Raději si v klidu přepočítám to co mám a víc nepotřebuji. Ale moc pěkné zamyšlení.

Romane, článek považuji za výbornou psychoanalýzu. Mě to utvrzuje v tom, co vím už dávno, a sice, že bych takovou sumu (i když vlastně nevím kolik, ale vycházím z věty Na vše máš) vyhrát nechtěla. Respektive nechtěla bych ty peníze pro sebe. A protože nemám potomky a má sestra by je v tomhle věku zaručeně také nechtěla, tak bych je někomu či více subjektům odkázala téměř beze zbytku. Nač si přidělávat starosti. :-D

Myslím , že bych svůj život neměnila, kdybych vyhrála .Peníze bych rozdělila mezi děti, vnuky a pomohla tam, kde by bylo potřeba. Vzhledem k tomu , že nesázím ,tak není o čem hovořit.