Dnes jsou pro většinu z nás jedním z hlavních zdrojů zábavy, prostředkem seberealizace, nástrojem komunikace i navazování a udržování vztahů a také pomocníkem při studiu i budování kariéry.
První sociální síť se objevila již v roce 1997. Projekt Sixdegrees.com tehdy nabízel možnost vytvořit si profil a propojit se s přáteli. Služba sice svůj provoz ukončila v roce 2001, ale právě tyto funkce definovaly základ, který mají sociální sítě dodnes společný.
Základní rozdělení sociálních sítí můžeme rozdělit na osobní a profesní. Mezi osobní řadíme například Facebook, Twitter, MySpace, Badoo, hi5, Friendster, Spolužáci, Lidé.cz, Jagg.vz, Linkuj.cz, Color, Foursquare či Google+ mezi profesní sítě patří například LinkedIn, Visible.me nebo či Xing.
Sociální sítě jsou určeny především k seznamování a k udržování kontaktů mezi rodinnými příslušníky, kamarády a známými. Umožňují také rychlou výměnu informací. U většiny z nich se zveřejněné údaje zobrazují všem našim kontaktům. Podle nastavení pak také kontaktům našich kontaktů, všem uživatelům dané služby a v nejhorším případě všem uživatelům internetu. Jinými slovy – to co na některé sociální síti může během okamžiku vidět celý svět. Některé sociální sítě však umožňují rozdělení přátel na různé podskupiny, například rodinu a pracovní kolektiv. Na základě toho je pak možné určit, komu se jaká informace zobrazí.
Pozor na to, co zveřejňujeme!
Pokud tedy využíváme některou z existujících sociálních sítí, je dobré vždy přemýšlet o tom, komu chceme danou informaci poskytnout a jak velké riziko by pro nás její zveřejnění znamenalo. Je také dobré vědět, že to, co o sobě zveřejníme na internetu, už obvykle nejde vzít zpět. Čím podivnější nebo neobvyklejší věc to bude, tím spíše si brzo začne žít na internetu vlastním životem. To samé platí také o zveřejňování informací o druhých lidech. I když nám něco může připadat jako neškodná informace, jinému to může způsobit problémy.
Rizikový je i zdánlivě neškodný příspěvek o odjezdu na dovolenou, který může kromě našich přátel zajímat také potenciální zloděje. Zveřejněné údaje také lákají vyděrače. Především děti pak mohou být snadno manipulovány k seznámení, případně i k osobní schůzce. Pokud má útočník přehled, o co se dítě zajímá, jaké má koníčky nebo problémy, je pro něj daleko jednodušší ho někam vylákat.
Vždy je dobré zvážit zveřejňování soukromých fotografií, především dětí. Fotografie dětí hrajících si na pláži u moře je sice roztomilá, ale pro pedofily systematicky prohledávající sociální sítě to může být velice cenný artikl. To ostatně platí obecně i o publikování takových fotek kdekoliv na internetu. Při používání sociálních sítí tedy vždy přemýšlejme o tom, komu a jaké informace dáváme k dispozici.
Na sociálních sítích je možné zakládat účty pod jakýmkoliv jménem. Pokud útočník získá dostatek informací z našeho pravého účtu, snadno jej napodobí. Denně je prostřednictvím sociálních sítí ukradeno několik desítek identit. Mnohdy to uživatelé ani netuší. Pokud to zjistí, jen málokdo ví, jak se může bránit.
Hoaxy a kyberšikana
Další záludností sociálních sítí je snadné šíření nepravdivých informací. V tomto směru pak vyniká především šíření tzv. hoaxů (poplašná zpráva, obvykle vymyšlená tak, aby působila dojmem, že se něco takového mohlo stát). Proto nad informacemi přijatými ze sociálních sítí i internetu přemýšlejme a snažme se je ověřit i z jiného zdroje. I když informaci sdíleli naši přátelé, neznamená to, že si ji sami někde ověřovali.
V neposlední řadě bývá častým jevem na sociálních sítích kyberšikana. Jedná se v podstatě o šikanu, což je dobře známý patologický jev. V tomto případě se však jedná o její formu využívající moderní elektronické prostředky (internet, mobilní telefon, počítače, e-mail, blogy, …). Časté je především vytváření falešných účtů oběti na sociálních sítích s jasným cílem oběť zesměšnit či jinak veřejně ponížit. Pachatel může také na vlastním účtu zveřejňovat texty a obrázky poškozující oběť.
Asi nejnebezpečnější je, pokud se pachateli podaří získat přístup přímo k účtu oběti. Dopady takového útoku mohou být skutečně zdrcující. Proto je potřeba – na sociálních sítích, stejně jako jinde – dbát na kvalitu používaných hesel. Mezi časté projevy kyberšikany patří také zasílání urážejících a obtěžujících e-mailů či SMS.
Aplikace třetích stran
Za zmínku stojí také různé aplikace třetích stran, které jsou na sociálních sítích k dispozici. Ty po nás mohou chtít přístup k nejrůznějším informacím z našeho účtu, například k datu narození. Vždy si dobře promysleme, co všechno chceme dané aplikaci povolit a zpřístupnit. Při registraci do jakékoliv služby, nejen do sociálních sítí, je důležité si vždy důkladně prostudovat podmínky používání služby. Je prostě dobré vědět, jakým způsobem budou naše data dále využívána.
Rady pro bezpečné používání sociálních sítí
Neuvádějte na veřejném profilu telefonní číslo nebo adresu.
Neposílejte nikomu svoji intimní fotografii, nikdy nevíte, kde se může objevit.
Udržujte hesla (k e-mailu i jiná) v tajnosti, nesdělujte je ani osobě blízké či kolegovi v práci.
Nikdy neodpovídejte na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
Nedomlouvejte si schůzku přes internet, aniž byste o tom neřekli někomu jinému.
Nevěřte každé informaci, kterou na internetu získáte.
Když s někým nechcete komunikovat, nekomunikujte.
Nesdělujte informace typu, kdy jedete na dovolenou, po návratu by vás mohlo čekat překvapení.
Při používání webové kamery buďte obezřetní, kdokoli může na druhé straně hovor nahrávat.
Než cokoli potvrdíte, přečtěte si podmínky užívání.
Příběhy zneužití na sociálních sítích podle Seznam.cz
„Na internetu kolují moje intimní fotky. Zastavte to, smažte je.“
Obrátil se na nás Lukáš, že po internetu kolují jeho intimní fotografie. Požádal nás, abychom je smazali. Nic takového není bohužel možné. Pokud na internetu něco zveřejníte, jedná se většinou o nevratnou akci. Lukáš posílal své fotografie dívkám v seznamce. Chtěl tedy po nás, abychom zablokovali dívkám jejich e-maily. Osobní spory, tedy ani soukromou komunikaci, nemůžeme řešit, ani kvůli tomu uživatele blokovat. Dovedete si představit, že by Seznam.cz řešil osobní spory všech svých šesti milionů uživatelů?
Fotografie se mohou se rychle rozšířit, třeba do zaměstnání, školy nebo po celém internetu. Poradili jsme Lukášovi, ať se obrátí na policii. Šíření fotek sice už asi nezabrání, ale s přihlédnutím k závažnosti té či oné situace to může řešit dál.
Pokud vás někdo fotkami vydírá, nebojte se a vše oznamte. Jestliže někdo tvrdí, že je na internetu anonymní, není to pravda. Rozmyslete si tedy, co komu posíláte.
Falešný profil
„Našel jsem svoje fotky v cizím profilu.“
Často se na nás uživatelé obracejí s tím, že na internetu našli svoje fotografie v cizím profilu. Stačí, když si někdo stáhne vaše veřejné fotky a doplní k nim odlišné informace. V takovém případě doporučujeme si svůj originální profil ověřit a nechat ten falešný smazat. A jak postupovat? Pokud provozovatel sociální sítě neodstraní falešné informace z internetu, kontaktujte policii. Zde se již jedná o trestný čin.
Někdo mi nadává
„Vadí mi, že mě tahle holka uráží, píše mi, jak jsem ošklivá, a nadává mi. Zablokujte ji.“
Zablokovat uživatele na základě soukromé komunikace nelze. Pokud to služba umožňuje, doporučujeme ignoraci. Rozhodně na podobné zprávy nereagujte.
Podvedli mě
„Přišla mi zpráva, že mi bude zrušen účet, pokud nepošlu SMS na uvedené číslo. Mělo to být zdarma, ale tato SMS stála 99 korun. Chci peníze zpět.“
Většina služeb je zdarma a administrátoři podobné zprávy neposílají. Jedná se o podvod. Pokud se vám něco takového stane, kontaktujte technickou podporu služby. Provozovatel služby navíc po nikom nechce jeho heslo.
