ilustrační foto: pixabay.com

Zpět ve škole

5. 2. 2018

Můj příběh

Autor: Jana Kollinová

Hodnocení:

(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 6.2.2018 19:29

Ach to naše mládí, s módou jsme dělali divy, byly jsme všichni chudí.

Soňa Prachfeldová 6.2.2018 17:44

Pěkné , ony jsou vůbec moc hezké vzpomínky na studentská léta, léta lásek a bezstarostnosti .

Alena Várošová 6.2.2018 12:54

Vzpomínky se stále vrací,čím jsme starší,tím víc na hezky prožité chvíle ve školních lavicích vzpomínáme.Pěkný článek Jani,díky.

Marie Doušová 6.2.2018 10:29

Pěkné vzpomínky , které potěší. Sama jsem v mládí hodně psala a mnoho básniček roztrhala.

Věra Ježková 5.2.2018 20:30

Hezká vzpomínka, prima básničky. Také na ně mám paměť. Na gymnázium nemám dobré vzpomínky, básničky nebyly. Až později. / Evi a Hani, bezva.

Eva Mužíková 5.2.2018 19:53

Když jsem " dělala peďák ", dostala jsem, tak jako všichni ze třidy napsat basničku pro děti z MŠ. Tady je: Seděl rozcuchaný vrabec za komínem na střeše, volá na něj kočka Micka,že mu peří učeše. Vrabče, vrabče, nebuť hloupý, kočičkám se nevěří, kočka není žádný holič, snědla by tě k večeři !!!

Alena Vávrová 5.2.2018 16:13

Hmm, tak to se ti, Jano, povedlo. Také jsem měla v tanečních neodbytného tanečníka, kterému jsem koukala na prostřední knoflík u saka ;-) .

Zuzana Pivcová 5.2.2018 15:22

Já se také pamatuji, že jsem v 16 letech psala dvěma kamarádkám ze třídy básničky na jejich lásky. Jedna byla zamilovaná do učitele ze ZDŠ a druhá do staršího obvodního lékaře. Vtipné verše to ale nebyly, spíš naopak velmi tklivé. Zmizely jako ty lásky.

Hana Rypáčková 5.2.2018 14:55

Hezké. Ano, vzpomínám na své první výtvory, pamatuji si je proto, že jsem ještě neuměla psát :Pan vlček se prochází, chodí se mu s nesnází, bolí nohy, bolí hlava, je to chřipka, ale pravá. /Dost aktuální/

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková