ilustrační foto: pixabay.com

Příběh na 50 slov: Kolo, kolo mlýnský

28. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Měchurová 4.9.2018 19:44

Kolo je moc prima vynález. I ti, kterým to už tak dobře nešlape, můžou toho s kolem hodně vidět. Nejlepší je elektrokolo !!

Dana Kolářová 8.2.2018 14:41

Elenko, děkuji. Na kopečky je kolo na pohon určitě výhodnější. Mně by se v současnosti líbilo i na rovinkách. :-)

Elena Valeriánová 29.1.2018 22:27

Hezký, fajn konec. U nás jsou samé kopečky a dolíky a my začínáme uvažovat o trochu jiném kolečku - na pohon.

Dana Kolářová 29.1.2018 10:26

Děkuji, Ani. A do kopce také šlapu vedle kola.

Marie Novotná 28.1.2018 19:00

Hodně málo slovy.Super.

Anna Čípová 28.1.2018 17:32

Danko, tvé příběhy na 50 slov se mi moc líbí. Mé kolo má také barvu červenou a já provozuji cyklo - turistiku. Když nemůžu vyšlapat kopec, tak šlapu vedle kola.

Dana Kolářová 28.1.2018 16:54

Alenko, děkuji a k doktorovi jděte co nejdřív ať máš pohodlnější ježdění.

Dana Kolářová 28.1.2018 14:29

Lidmilo, máš pravdu. Čím víc jsem důchodka, tím víc dá práce duši vrátit duši.

Dana Kolářová 28.1.2018 12:38

A. T., nejen to, ale i pozvat na projížďku.

Dana Kolářová 28.1.2018 12:36

To mně moc těší. Děkuji, Zuzano.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá