Foto: autorka

Záchrana zvířecího tvorečka

17. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Hana Polednová

Hodnocení:

(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Rypáčková 18.1.2018 12:55

Určitě to dobře dopadne...Dëti jsou nezaujaté, zachraňují i myšata, dospělí by je zašlápli.Hezké.

Libor Farský 18.1.2018 12:09

Člověk neví, co je působivější - pohled na hýčkané zvířátko anebo na šťastné děti (i dvě paničky v pozadí). :-)

Danuše Onderková 18.1.2018 10:07

Hani, moc pěkný příběh a těším se na pokračování. Je dobře, když se děti učí lásce ke zvířátkům. Říká se, že kdo má rád zvířata, ten má rád i lidi.

Zdenka Jírová 17.1.2018 23:57

Až jsem napětím, jal to dopadne, přestal dýchat. Moc hezký vztah ke zvířeti, které potřebovalo pomoct. Škoda, že takový cit nemají všichni lidi. Nepotřebovali bychom zvířecí útulky. Těším se na pokračování příběhu.

Blanka Macháčková 17.1.2018 22:09

Příběh je hezky optimistický. Doufám, že takové bude i pokračování.

Hana Polednová 17.1.2018 20:50

Maruško a Věro, děkuji. Ještě mě napadla poznámka k tomu uvázanému šátku na hlavě Adama. Rozsekl si čelo, když byl na cvičení pro děti. Letěl rychle z WC a narazil do dveří. Měl čerstvou jizvu na čele a tak jsme ji schovávali před sluníčkem.

Věra Ježková 17.1.2018 20:33

Hani, krásný příběh i fotky. Pohlazení po duši.

Marie Seitlová 17.1.2018 19:17

Hani, krásný příběh, krásný srneček i tvoje vnoučata. Těším se na pokračování.

Hana Polednová 17.1.2018 19:03

Děkuji všem za krásná slova. Mám radost, že se vám to líbí. Jak jsem probírala fotky v archivu, narazila jsem náhodou na tuto sérii fotek a znovu jsem si tento zážitek připomněla. Určitě se k tomu co nejdříve vrátím a připravím pokračování.

Helenka Vambleki 17.1.2018 18:31

Článek i s fotodokumentací jak pohlazení. Prahnu po pokračování a dávám plné souhvězdí, víc dát nejde.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková