Foto: autorka

Tříkrálová vzpomínka

16. 1. 2018

Můj příběh

Autor: Jaroslava Handlová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jaroslava Handlová 17.1.2018 21:34

Děkuji za všechny komentáře, každý mě potěšil. /// Dnes bych se tam sama autem nevydala, vzhledem k náhlé proměně počasí a sněhové kalamitě na Vysočině, by to bylo zbytečně riskantní. Navíc jsem se dnes ani nesnažila z auta ometat sníh, padalo postupně a dost hodně. Ale na pěknou procházku na okraj města to byl opět čas, jak pro mě stvořený.

Marie Seitlová 17.1.2018 19:29

Jaruško krásně jsi se prošla a já s Tebou.

Elena Valeriánová 17.1.2018 15:41

Teď čtu v domově Když v ráji pršelo od Otčenáška. Kniha je psaná libozvučnou češtinou a já se v její kráse přímo kochám. Tak jsem se kochala, milá Jarko i při čtení Tvé Tříkrálové vzpomínky. Čtivé, krásná čeština, pohlazení po duši doplněné fotečkami. Děkuji.

Blanka Macháčková 17.1.2018 08:16

Někdy jsem hrozně ráda sama. A tento výlet byl pro rozjímání jako stvořený. Hezké čtení.

Alena Tollarová 16.1.2018 20:56

To jsi, Jarko, udělala krásnou tečku za vánočním časem. A myslím, že sis výlet o samotě užila, dobře Tvým pocitům rozumím. Taky se ráda toulám sama.

Jana Šenbergerová 16.1.2018 20:12

Jaruško, krásně sis ten den užila. Já při čtení také. Dík.

Naděžda Špásová 16.1.2018 19:21

Jarko, opravdu jsem si početla. Tiše ti závidím, já řidičák nemám, takže jsem závislá na rodině. Musím žadonit, když někam chci. Fotky jsou moc pěkné. :-)

Marie Novotná 16.1.2018 19:01

*****

Dagmar Bartušková 16.1.2018 18:14

Milá Jarko, procházela jsem se lesní říší s Tebou. Článek se tak hezky četl. Díky!

Hana Polednová 16.1.2018 16:33

Moc hezká vzpomínka a krásně napsaná.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá