V tradičním dilematu, zda podstoupit s blížícím se podzimem preventivní očkování proti chřipce, mají lékaři jasno: rozhodně ano. A u dříve narozených to platí dvojnásob.
„Očkování proti chřipce ochrání až 90 procent zdravých dospělých a u seniorů sníží až o 70 procent počty hospitalizací pro zápal plic a až o 80 procent riziko úmrtí,“ uvádí předseda České vakcinologické společnosti, profesor Roman Prymula. Očkovat by se podle něj měli hlavně lidé z rizikových skupin, tedy starší 65 let, chronicky nemocní a zdravotníci, kteří jsou v kontaktu s infekcí.
Jenže Češi se do očkování vůbec nehrnou. Podle posledního průzkumu STEM/MARK se pravidelně se dává očkovat proti chřipce jen pět procent lidí. Pouze 38 procent věří, že je vakcína ochrání, a třetina lidí si myslí, že očkování je zbytečné. Zdravotníci proto v těchto dnech zahájili kampaň na jeho podporu.
Podceňování a nedůvěra
Každý rok totiž podlehne této nejčastější, zdánlivě banální infekci zhruba 2500 lidí, což je dvojnásobek počtu obětí dopravních nehod. Nakazí se pět procent dospělých a 20 procent dětí. Kritici vidí za propagací vakcíny zisky výrobců a varují, že se tak do těla dostávají cizorodé látky.
„Důležitost tohoto očkování je naprosto neoddiskutovatelná, zejména u seniorů nad 60 let,“ oponuje Prymula. Obsah cizorodých látek ve vakcíně je podle něj mizivý, denní příjem z potravin a kontaminace prostředí ho výrazně převyšuje. Spojené státy, které jsou "velmi citlivé" na cizorodé látky, doporučují očkování všem už od šesti měsíců věku.
K zisku výrobců řekl, že stát si musí pohlídat, aby se očkovalo jen to, co je opravdu potřeba. „Je jasné, že firmy by jinak očkovaly proti všemu, co je dostupné,“ podotkl. Na kampani kolem očkování v době prasečí chřipky firmy podle Prymuly paradoxně prodělaly, protože hodně klesl zájem o očkování nejen proti chřipce, ale i proti jiným nemocem.
Prymula rovněž vyvrací tvrzení o zbytečnosti očkování. „Žádná vakcína není stoprocentně účinná, je tedy možné i po očkování onemocnět, ale průběh nemoci je mírný. Naprostá většina onemocnění jde přitom na vrub jiných než chřipkových virů,“ zdůraznil.
Až za vyspělým světem
Proočkovanost v Česku je podle dat distributorů mezi čtyřmi až sedmi procenty, v západní Evropě v průměru 17 procent a třeba v Kanadě kolem 33 procent, z toho u rizikových skupin až 80 procent. V Česku je očkováno deset až dvacet procent lidí v riziku. Světová zdravotnická organizace radí očkovat 30 procent populace a v rizikových skupinách 75 procent lidí.
Podle profesora Prymuly je nutno vnímat chřipku jako závažné onemocnění. Je vysoce nakažlivá, viry se šíří kapénkami, inkubační doba je jeden až čtyři dny. Hlavními přenašeči jsou děti, vylučují větší množství viru a delší dobu než dospělí. Nakazí se ve školním kolektivu a nákazu přenesou na sourozence, rodiče, pečovatelky i prarodiče.