Cesta do práce
ilustrační foto: pixabay.com

Cesta do práce

5. 1. 2018

Nastoupila jsem do vozu městské hromadné dopravy. Jako jiné všední dny a jako mnoho dalších lidí jsem jela do práce. Všichni byli zamlklí, možná je překvapilo nevlídné počasí, možná se nerozešli v pohodě se svým protějškem. Já jsem si v duchu představovala, jak začne můj pracovní den. Snad dobře, jsem připravena, jen aby se mi podařilo vše, jak má.

Trolejbus byl plný a proti mně seděl tatínek, rozmrzele napomínal kloučka - svého synka, kterého vezl zřejmě do školky. Chlapec byl neposedný a docela nahlas si vynucoval na tatínkovi koupi hračky. Chtěl lesklou trumpetku, ale tatínek nechtěl povolit, protože malý Jeník byl víc a víc zlobivý. Začal se vztekat a tatínek mu nahlas doporučil, aby se uklidnil, nebo že mu naplácá. Reakce Jendy byla zajímavá, i já jsem zpozorněla a pozorovala změny v obličeji malého chlapce. I ostatní cestující ztichli a při čekání na zelenou na semaforu jsme všichni vyslechli závěr debaty. Zčervenalá a nafouklá tvářička malého školkáčka se křivila napůl pláčem a napůl křivdou a docela nahlas a zřetelně řekl: "Ale koupíš mi tu trumpetku, nebo řeknu mamince, že chodíš čůrat do umyvadla!" Tatínek se také nafoukl, také zrudl, a dokonce ještě víc, než chlapec. Postupně vyfoukl vzduch a chlapečka přivinul k sobě. Malý vyděrač asi pro tentokrát vyhrál.

A já jsem vystoupila a s docela dobrou náladou jsem šla do práce. I několik dalších cestujících mělo najednou úsměv na tváři.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Já jsem si tam automaticky dala Plzeň, nevím kde jinde jezdí trolejbusy. Je to opravdu, velmi dávný příběh, ale to přece vůbec nevadí. *****
Libor Farský
Ten trolejbus bych také přehlédl, to mozek u nepodstatných informací dělá zřejmě automaticky.
Lidmila Nejedlá
Dobře tak, do umyvadla se nečůrá!
Elena Valeriánová
Zrovna nedávno jsem to někde četla, nebylo to ve vtipech?
Eva Zavadilová
Vážení, děkuji Vám za Vaše názory. Dovolím si upozornit, že trolejbusy dodnes jezdí i mimo Prahu a tento příběh je už opravdu staršího data. Myslím si, že dnešní chlapec by spíš loudil mobil, nebo úplně jinou hračku. Omlouvám se, nevím, jak to zde chodí, ale budu se snažit, abych se příště třeba polepšila. Přeji Vám všem pohodové dny.
Eva Zavadilová
Eva Zavadilová
Alena Várošová
Že by to autorka odněkud opsala,když nás to už hodně lidí někde četlo,nebo se tento příběh skutečně stal,toť záhada.Hezký den.
Naděžda Špásová
Bohužel se mi nedaří článek ohodnotit. Tak je to za 5 *****.
Naděžda Špásová
Asi, být tatínkem, se k tomu raději přiznám, než se nechat vydírat vlastním dítětem. A bylo by po trumpetce. Hlavně, že to zvedlo náladu okolí.
Dana Puchalská
Ano už jsem to někde četla. Libor F. má pravdu. Ale děti jsou v každé době koumáci a ví jak na ty tatínky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.