Předsilvestrovské setkání v Mnichově Hradišti

Jitko, díky za pěkné fotky i mini povídání. Holky, závidím, i já harmoniku miluju, ale rodina musela mít přednost. Slavily se dvoje narozky, můj syn a zeťák, to jsem nemohla změnit. Tak určitě příště... *****

Jitko, díky za pěkné fotky, které jsi dokázala v tom mumraji a u věčně prázdného stolu nafotit.

Za harmonikou šla bych světa kraj... I můj bejválek hrával na "Hohnerku". Do revoluce bývala v mnoha hospůdkách jako doplněk zábavy. Pak nastoupili nervní podnikatelé, kteří chtěli mít načančané stoly, klid a téměř sterilní prostředí. O lidové zábavě věděli pendrek. My se v Hradišti všechny bavily, nebyl čas téměř na nikoho vzpomínat, všichni byli v jednom kole, zpívala se Cikánka, Malý hošík, Japonečka aj. A pak se pádilo domů. Jiťo, díky, bylo to bezva! ;-)

Já jsem se to dozvěděla až pozdě, kdy jsem měla na ten den už jiný úkol. Věřím, že setkání budou i nadále. Fotky jsou autentické a moc hezké.

Je vidět, že setkání se vám vydařilo. Pro mne by ale nebylo – nemám ráda harmoniku a nerada tancuju.

Je na vás vidět, že jste si to užívaly. Každé setkání je příjemné a co jsem na ičku mám mnoho nových přátel.

Ano, setkání jsou pohlazením po duši a u Jitky zvlášť.

Bezva, je fajn, že díky íčku se můžene setkávat i na minisetkáních-koukala jsem na foto hned, jak jsi napsala, že to máš na profilu :-)