Cestou do práce
Foto: autorka

Cestou do práce

27. 12. 2017

Od října chodím do redakce i60 na Staroměstském náměstí. Zatímco jsem mnoho let centrum Prahy pracovně zcela míjela, nyní se ocitám doslova uprostřed turistického ruchu.

Ráno před devátou hodinou je pro cizince stále ještě relativně brzy. Ulice se jen pozvolna zaplňují chodci. Před Staroměstskou radnicí však již postávají první zájemci o zhlédnutí orloje. Zato v odpoledních hodinách je prostor před orlojem doslova našlapán. Jen obtížně, zvláště před celou hodinou, se prodírám různorodým exoticky vyhlížejícím davem, který po defilé apoštolů jen obdivně hučí, bzučí, jásá nebo i tleská. Přicházejí další výpravy, vedené dobře viditelnými průvodci s deštníky nebo dalšími poznávacími znameními.

V takovou chvíli mě většinou naplní krátký pocit radosti, že tady jsem doma, toto je naše metropole. Někdy si dokonce vesele říkám, že zatímco ti lidičkové sem museli přijet zdaleka a možná to velkolepé divadlo uvidí jen jednou za život, já teď tady mohu chodit a radovat se z historie denně.

Avšak každá mince má dvě strany. Kráčím Železnou ulicí směrek na Můstek a míjím jeden obchod za druhým. Všechny obchody mají anglické názvy. Jako kdyby mi říkaly: Sem nechoď, my jsme tu jen pro cizince......Jsem v turistické zóně.

Pravda, turismus je pro naši zemi ekonomicky důležitý. A angličtina je jazyk, kterým se lze domluvit ve velké části zemí světa. No, nic, já se jí také domluvím. Na druhou stranu mi však přece jen schází určitá českost. Myslíte, že by turisté podle nabídky výkladních skříní nepoznali, o jaký obchod se jedná, i kdyby byl nazván "hezky česky"? Nedovedu si představit, že bych obdobnou situaci zažila třeba v Paříži. My jsme se tímto tak trochu zařadili mezi méně rozvinuté země s nesrozumitelnou mateřštinou, které jsou živy téměř výhradně z turistického ruchu, takže mu i jazykově vycházejí více než ochotně vstříc.

Ze zamyšlení mě vytrhne název restaurace "Havelák" poblíž Havelského trhu. Sláva, jsem přece jen doma! Ačkoliv nejsem právě příznivkyní lidových zkrácených tvarů jako Hlavák, Staromák a dalších, Havelák to dnes u mě vyhrál na celé čáře. Vítejte v Praze!

 

Můj příběh
Hodnocení:
(4.7 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
A ještě k tomu o svátcích ta červenobílá strašidla, dříve dědové mrázové a dnes santové na každém kroku.Musíme se vždy přizpůsobovat? Povídala hsem si s vnoučkem o tom.A jak vypadá ježíšek? No , nejdříve děťátko a pak dospěje a je tajemný, neviditelný, jen hřeje u srdce. Nen v červeném kabátě, aby ho všichni viděli... Vid ho v obchodech, kde kupuje dárky, usoudil vnouček.I ty prodavačky maj
Jitka Hašková
Mně je spíše nepříjemná ruština na každém kroku a ruské bábušky, vojenské čepice s rudými hvězdami atd.
Marcela Pivcová
Dnes jsem tudy shodou okolností prošla - denně bych tuto cestu absolvovat nechtěla. Procházet davy cizinců a neslyšet snad jediné české slovo. Navíc pospíchat do práce by bylo, alespoň dnes, neproveditelné.
Libor Farský
Výborně, Zuzko. Škoda, že podobně nesmýšlejí na magistrátu a nenavrhnou českou úpravu lidem, kteří přicházejí živnost s obchodem přihlásit.
Dana Puchalská
Ano. Já jsem pracoval v centru v Celetné ulici. A teď když tou krásnou ulicí procházím žasnu. Jsme malý a šikovný národ, ale ta angličtina mi leze na nervy. Helena Votíková má pravdu.A cizinci jsou jako malé děti. Bloumají s mapami a vrtí hlavou. A úžasní jsou Japonci. Ti se snaží seč můžou a když se naučí slůvko česky radují se jako kdyby vyhráli minimálně zlatou medaili.
Danuše Onderková
Moc pěkné Zuzko, a chápu o čem píšeš. Když jsem dříve zajela do Havířova nebo Čekého Těšína či Třince (je to už víc než 30 let), tak už tenkrát mně vadily názvy obchodů ba i měst nejprve polsky a potom česky. Do konce i kolegyně, které tam bydlely, mluvily takovou polsko-českou řečí. Vždy jsem se ptala proč? Vždyť jsme Československá republika, dnes Česká republika. V Polsku také nemají české názvy a to ani těsně za hranicemi. Praha je hlavní město a tak chodit v naší zemi kolem obchodů s anglickými názvy, by mně také vadilo. Jestli se takový způsobem dostáváme do paměti světa, je to ostuda.
Jana Šenbergerová
Tou svou "vstřícností" se připravujeme o autentičnost, ale zase jsme více "světoví". Područí je nám zřejmě mnohem bližší než svoboda, ze které se mnozí pro mě zcela nepochopitelně tak radují. Praha se mi líbí nejvíc ve čtyři hodiny ráno. Jakmile se stane Babylonem, prchám. Musím být obzvláště naladěná, aby se mi líbil ten cvrkot, co propukne kolem deváté. Ať se vám všem dobře pracuje na tom českém Staromáku. :-)
Helena Votíková
Zuzko, to máš pravdu. Potkala jsem se již s několika cizinci, kteří měli naopak zájem vědět, jak se věci řeknou česky. A myslím, že by tím návštěvnost matičky Prahy nijak neutrpěla, kdyby byly nápisy v češtině. Ale to bychom taky mohly hovořit o suvenýrech, ty mnohdy taky nemají s Českem co společného. Na advent jsme byli v Budapešti a tady je vše v první řadě v maďarštině. Taky jsme si museli dohledat a domyslet a cizinců tu bylo hafo. Samozřejmě mluví anglicky, ale nikomu to nepodsouvají.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.