Za hranou skla

Výstava s tímto názvem se konala od poloviny září do začátku listopadu. Představila díla deseti českých sklářských výtvarníků dvou generací – starší a současné. Byla druhou výstavou, kterou jsem si prohlédla při své výpravě do Tančícího domu. Moc se mi líbila, sklo mám velmi ráda. Podrobnější informace k vystaveným objektům vám ale neposkytnu – v informační brožurce jsou uvedena především jména jejich autorů a názvy škol, z nichž vzešli. To snad ale nevadí. Sjeďte se mnou výtahem do druhého podzemního podlaží, na chvíli se zastavte, než se zorientujete ve tmě, z níž září pouze vystavená krása, a dívejte se.