Ideální zákazníci? Padesátníci a starší

Sluší se připomenout, že téma článku ani tak neukazuje na snahu producentů udělat něco pro seniory, jako spíš co nejvíc nám toho prodat, utržit naše peníze a vydělat. Prostě jen orientace marketingu na další cílovou skupinu :-) Ukazuje se, že senioři začínají mít našetřeno, mají tedy kupní sílu a co si budeme nalhávat, poměrně snadno podléhají reklamní masírce.

Při čtení tohoto článku jsem si řekla - bylo na čase. Konečně. Teď aby to ještě pochopily firmy, úřady, další instituce, a hlavně ti mladší občané této republiky. A rovněž někteří mí vrstevníci, protože občas také slyším, když mluví o sobě - už to nepotřebuji, už to nechci, a nebo když se obrací ke mně - stojí ti to za to? Ano, i v mém věku mi záleží na tom, jak prožívám svůj čas a za co utrácím své peníze.

Těší mne, že i vývojáři konečně pochopili, jak důležitý je určitý komfort pro určitou věkovou kategorii lidí. Také jsem si vybírala auto podle toho, jak je pohodlné, praktické, má jednoduchou obsluhu, velký zavazadlový prostor a jak se v něm cítím....nemám Škodovku, ty se moc kradou.

Nemám řidičák, auta rozlišuji pouze podle barev. Slovo „dožít“ mě v uvedené souvislosti nikdy nenapadlo. Podle svých možností si koupím, co potřebuji a/nebo co mi udělá radost.

Rozhoduji se podle toho, jestli něco opravdu potřebuji nebo se mi něco vnitřně opravdu líbí, že cítím, že by mi to přineslo radost. Nikdy neuvažuji, že to už pro mě není nebo že tohle už nestojí za to, že tohohle si už neužiju. To bych si vlastně sama naprogramovala krátkou budoucnost.

Souhlasím s autorkou článku. I my dříve narození potřebujeme mít funkční věci. Ať už je to dobře fungující auto či pračka, mobil a jiné vybavení domácnosti. Slovo "dožít" u mně neexistuje. Dokud žiji chci se obklopovat hezkými věcmi a žít plnohodnotný život se vším co k němu patří.