Foto: archiv autorky

Moje první skála

1. 12. 2017

Můj příběh

Autor: Dagmar Bergerová

Hodnocení:

(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dagmar Bergerová 5.12.2017 22:03

Děkuji všem za komenty, psaní povídek a fejetonů bylo kdysi mým hobby, tak snad jsem mám příspěvkem někomu udělala radost a dala návod na solidní adrenalin. Přeji všem krásný adventní čas.

Elena Valeriánová 2.12.2017 23:56

A šli jste pak za odměnu do Nebíčka?

Elena Valeriánová 2.12.2017 23:50

Hluboce před Vámi smekám. To bych teda nedala, už se vidím, jak padám dolů jak shnilá hruška a kymácím se na laně jak lapená housenka na pavučině. Přiznám se, šli jsme tou druhou pohodlnou cestou.

Naděžda Špásová 1.12.2017 19:52

Lezení jsem si vyzkoušela jen jednou v životě. Bylo to na Pravčickou bránu z té kolmé strany. Tenkrát se to ještě smělo. Bylo to děsivé a stáli nad námi všichni svatí. Samozřejmě, že to bylo bez jištění. Jste dobrá, už bych nikdy takhle neriskovala.

Jana Šenbergerová 1.12.2017 16:17

Hlavně že jste si to užila. Mě by to už ani nenapadlo, dá se tam vystoupat pohodlněji. Šetřím adrenalin, ještě ho budu trochu potřebovat. :-)

Věra Ježková 1.12.2017 13:10

Pane jo. Jste dobrá. Tohle určitě nezkusím, mám závratě.

Zuzana Pivcová 1.12.2017 10:49

Na některé aktivity bych si snad troufla, ale na tuhle určitě ne. Mě by tam museli dostat nebo pak sundat jedině s jeřábem. Jste dobrá.

Danuše Onderková 1.12.2017 10:15

Dagmaro, pěkný zážitek. Pokud já se pro něco náročného rozhodnu, tak sice na sobě nedám znát obavy, ale snažím se překonat sama sebe a vytrvat. Přiznám, že ale takový výkon, bych asi nezvládla. Přeji vám úspěch na další výstup. Četla jsem to se zaujetím až do konce.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková