Letošní advent
Foto: autorka

Letošní advent

2. 12. 2017

Tuto neděli 3. prosince začíná vůbec nejkratší možný advent, potrvá jen dvaadvacet dnů.

Asi by měl být bílý a čistý, plný pokory a očekávání, ozdobený adventním věncem...

Škoda, že už nejsme dětmi těšícími se na nadílku laskavého světce a v bázni před rarachem netiskneme rodičovskou ruku. Jsme dospělí a víme, že všechno tu je doopravdy. Naštěstí dospělost není nemoc a lidé hloubaví a opravdoví po celý život v sobě nosí plamínky radosti...

Ano, advent patří k nejkrásnějším vzpomínkám mého dětství i když poněkud tajemným. To tajemno bylo spojeno s každodenní cestou na roráty, kam v poválečné době mého dětství vedly kroky většiny obyvatel i dětí. Chodilo se na ně brzy ráno za úplné tmy. A sluníčko v čase zimního slunovratu jakoby nevědělo, má-li nebo nemá vůbec vyjít. Při rorátech se vždy zpívaly překrásné starobylé gregoriánské zpěvy - Ejhle Hospodin přijde a všichni jeho svatí s ním a bude v ten čas světlo veliké...

Dodneška se mi v adventu zdá tento zpěv nejlidovější a nejdojemnější, jaký jsem v životě poznala. Vyšlapané chodníčky, jiskřící mráz, občasné vločky sněhu nebo krutá vánice. Doba předvánoční, doba těšení se na vánoce a hromada školních tašek v předsíni vesnického kostelíčka...

Už minulý pátek mi donesl vlastnoručně vyrobený adventní věneček 14letý vnuk a nezávisle na něm včera zase jeho bratranec - můj 11letý vnuk. Ti je vyráběli přímo ve třídě pod dohledem jejich paní učitelky a všichni měli velikou radost, jak se jim jejich výtvory dobře podařily. Dnes mi přinesl ukázat 9letý vnuk Mikuláše - vyráběli si ho v pracovní činnosti. Nazdobená menší papírová figurka drží dvojité bílé kolečko, spojené obyčejným patentem.  A tímto kolečkem se úplně lehce posouvají předepsané dny od 1. do 24. prosince - je to moc hezky vymyšlené...

Také nám padalo dost mokrého sněhu, tak jsme si s vnukem odpoledne postavili pro radost dva sněhuláčky - chlapec byl nadšený ze svého výtvoru, ale také pořádně promočený - hned se muselo všechno oblečení sušit...

Jenže já jsem teď s myšlením v koncích - kam umístím dva adventní věnečky? Jeden už jsem nabízela sousedce, ale ta ho nemá kam dát. Tak jeden asi v průběhu adventu zanesu na hřbitov, ale budu muset vysvětlit vnukovi, že i dědeček z něj bude "mít" velikou radost...

Přeji Vám všem ze srdce klidný, pohodový a spokojený adventní čas...

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Díky všem za Vaše milá slova...
Zdenka Jírová
Hezké vzpomínání, já sice do kostela nikdy nechodila, ale o Vánocích či adventu to patří. Vánoční zvyky v Klenčí hezky popsal Jindřich Šimon Bar v knize Paní komisarka.
Zuzana Pivcová
Krásné rozjímání, to je podle mne smysl adventu, ne horečné nakupování a kýčové ozdoby včetně sobů a Santů. Nic proti nim, když jsou v tradičních zemích, kde se "zrodil" jejich domov, ale u nás?
Naděžda Špásová
Maruško, i tobě přeji krásný advent.
Blanka Macháčková
Paní Marie, je to krásné připomenutí klidu, pohody, víry v dobro. Doufám, že to tak bude. Alespoň v adventní čas, když už to nejde napořád.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.