Zážitek roku: Jako členka rodiny

Krásný článek.Naštěstí nám po ní zbyly písničky.Taky si je ráda pouštím a vážím si toho,že zůstala věrná Moravě.

Krásně napsané paní Julie, mám podobné pocity jako vy, Věru jsem milovala pro její nádherný hlas, ale i upřímnost, léta jsem jí posílala hlasy do Zlatého slavíka, a 2krát jsem jí slyšela zpívat naživo na koncertě. Jedinečná zpěvačka dokázala rozechvět moje nitro, naštěstí tu zůstaly její písničky. Ale ona nám tu moc chybí.

Hezky napsané. Věru Špinarovou jsem měla ráda. Ovšem milovala jsem Waldemara Matušku. Byla jsem dokonce zapálit mu svíčku na hrobě.

I já.

Věru mám stále ráda, její hlas je nenapodobitelný. Někdy si udělám u počítače "hudební večer", najdu si stránku se staršími písničkami, mezi kterými nechybí Tenkrát na Západě a další. Je hezké, že jste na ni vzpomněla ve svém zajímavém článku.

Úplně v mládí jsem dávala přednost pražským - Kubišové, Přenosilové. Špinarová nebo i Rottrová zůstávaly tak trochu stranou mého zájmu, protože je televize tolik nedávala. Vkus jsem si vytříbila až mnohem později. Z časopisů jsem navíc věděla o různých smutných okamžicích života Věry Špinarové. Měla opravdu krásný sytý přírodní hlas, který je bez školení dán jen jedincům. Jsem ráda, že po ní zůstaly alespoň její písně. Díky, Julko.

Julie, nejste sama v dojímání se nad ztrátou nám cizích lidí. Občas to mám podobně. Věry Špinarové je škoda.

Nádherně napsané, taky ji miluji. Poslouchám ČR Ostrava a tam jsme ji jako patriotku mohli naštěstí slyšet o něco víc než na jiných rádiích

Špinarovou jsem obdivovala a budu obdivovat celý život,jaký měla dokonalý hlas.Škoda,že není mezi námi.

To je nádherně formulovaná vzpomínka.