FOTO: autorka

Hana Svobodová: Setkání s malou velkou dámou

3. 12. 2017

Můj příběh Soutěž - Akční senioři

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Alena Tollarová 4.12.2017 13:41

I mladí budou jednou "ze staré školy" a je fajn, že mají takovou školitelku, která v nich určitě zanechá stopu. Paní má můj obdiv.

Libor Farský 4.12.2017 06:55

To je paráda!

Alena Vávrová 3.12.2017 19:41

I tato akční dáma má můj obdiv.

Lidmila Nejedlá 3.12.2017 19:35

Ať se seniorům Královéhradeckého kraje nadále daří.

Zuzana Pivcová 3.12.2017 18:39

Je to podle toho, co se tu dozvídám, úžasná paní. Opět jeden příklad toho, co kdo dokáže, pro druhé a tím zároveň i pro sebe. Žádná hvězda, čekající na obdiv. Díky za článek.

Alena Várošová 3.12.2017 16:18

Tuto vitální dámu jsem sama poznala při soutěži EB ve Skřivanech v roce 2014-Od té doby jí a jejím členům posílám Vánoční přání imeilem,protože ona mi tenkrát moc fandila,tak jako já ji při Seniorce roku 2015.Právem si zaslouží být každým rokem na tom nejvyšším žebříčku.

Naděžda Špásová 3.12.2017 15:50

Šikovná paní. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá