Pórek v tom byl nevinně
ilustrační foto: pixabay.com

Pórek v tom byl nevinně

1. 11. 2017

Občas se mi stává, že nemám k vaření doma všechny potřebné suroviny. Většinou to řeším nějakou improvizací nebo prostě skočím do nejbližšího obchodu, který má denně otevřeno a je pouze přes ulici. Tentokrát mi chyběl pórek a bez něj by to prostě nešlo.

Hodila jsem něco na sebe a vyrazila. Prodejnu znám dost dobře, nakupuji tam často. A tak mě udivilo, že v příslušném boxu leželo jen pár hodně unavených pórků. Cenovka jejich „únavu“ přiznávala, byl to doprodej za sníženou cenu 13 Kč za kus. Rozhodla jsem se rychle. Nějaký pórek jsem potřebovala a věděla jsem, že nemám dost času, abych zašla do jiného obchodu. Postavila jsem se do fronty k pokladně a připravila si příslušnou drobnou částku. Jaké bylo mé překvapení, když po mně pokladní chtěla částku mnohem vyšší.

Bohužel jsem se s podobnou situací už párkrát setkala. Vím, že v takové situaci je nejrychlejší se dlouze nedohadovat, zboží prostě nechat na pokladně a nekupovat ho. Bez pórku se mi ale odejít nechtělo. Zároveň jsem však nebyla ochotna zaplatit za uvadlou zeleninu částku víc než dvakrát vyšší. Pustila jsem se tedy odvážně do vyjednávání: „To bude nějaký omyl, u tohoto pórku byla cenovka s informací doprodej a částka 13 Kč“. Pokladní: „V počítači máme cenu 30 Kč, jinou cenu tam nemáme“. Já: „Je mi jedno, jakou cenu máte v počítači, ale na boxu s pórkem máte cenu 13 Kč. Běžte se na ten box podívat, je dva metry odsud.“ Pokladní se neochotně zvedla a pomalu šla k boxu si ověřit to, co jsem jí řekla. Za mnou se vytvořila fronta netrpělivých nakupujících. „Cenu v počítači může změnit pouze pan vedoucí.“ sdělila mi vedoucí, když se vrátila do pokladny. Chvíli jsem bojovala s myšlenkou hodit jí pórek na hlavu, ale pak jsem se ovládla. „Pokud to opravdu nejde jinak, předpokládám, že pan vedoucí obratem cenu v počítači změní.“ Doba, kdy pokladní po telefonu vysvětlovala vedoucímu, co se stalo, a on poté pravděpodobně změnil příslušnou cenu v počítači, se mi zdála nekonečná. Čekajících za mnou přibývalo a musela jsem si vyslechnout poznámky, že nějaká bláznivá ženská vpředu zdržuje kvůli jednomu blbému pórku. Čert mi to byl dlužen!

Nakonec jsem dosáhla toho, že jsem zaplatila pouze svých třináct korun. Z prodejny jsem téměř vyběhla, jen abych se co nejrychleji zbavila syčícího davu u pokladny. Měla jsem svůj pórek, ale cítila jsem se hodně mizerně. Jak se v podobné situaci zachováte vy?

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Ráda bych ještě připsala svůj případ z léta v jižních Čechách. V prodejně COOP jsem si brala slovenské rostlinné pomazánky, které byly v několika druzích narovnány v členěném stojanu. Zjistila jsem náhodně, že u jedné je prošlá záruka asi o 10 dní. Ze zvědavosti jsem jich prohlédla pár a zjistila další, už prošlé o skoro 2 měsíce. Tak jsem to řekla nejblíže stojící prodavačce a ta k regálu šla. Za dva dny jsem se tam schválně podívala a ty prošlé pomazánky byly (mezi čerstvými) stále. Nelenila jsem a vybrala ty staré, bylo jich 8, nejstarší dokonce jen do března a byl srpen!! Donesla jsem je vlastnoručně prodavačce blízko mě s patřičným komentářem. Koukala divně, beze slova je odnesla někam dozadu. Za další asi 3 dny jsem se tam z hecu podívala a ty staré pomazánky byly nanovo vráceny všechny zpět do regálu!! Tak už jsem se rozčílila a dala si zavolat vedoucí a celou anabázi jí popsala s tím, že na ně pošlu kontrolu. Zdůvodňovala to, že asi brigádnice je našla položené vzadu a z horlivosti je zařadila zpět. Okamžitě poslala mladou prodavačku k regálu a ta musela všechny pomazánky zkontrolovat. Že by se ale nějak omluvily, to ani náhodou. Od té chvíle už bylo vše v pořádku, ale na mě prodavačky zahlížely, tím spíš, že sestra zase několikrát upozornila na špatně namarkované pečivo, vydávané za dražší druh. Třeba o 7 Kč. Asi si myslely: Zatracené baby z Prahy! Ale tím to rozhodně nebylo.
ivana kosťunová
Zachovala bych se stejně, s netrpělivými zákazníky určitě počítají, je to manipulace a dobře jste udělala, že jste nepodlehla.
Dana Tomanová
Dobré ráno. V podobných případech, a stává se mi to poměrně často, trvám na ceně, která je uvedena u zboží. Je povinností prodejce prodat Vám zboží za tuto cenu. Nenechám se odbýt, ze zásady. Pokud je prodavačka neochotná, nechám si zavolat vedoucí. Stalo se mi několikrát po sobě v Bille, že 3/4hodiny po otevírací době měli prázdné koše na pečivo. Prodavačka mne odkázala na vedoucí, paní vedoucí přišla a na můj dotaz, proč opět nemají v koších čerstvé pečivo a jak je to možné odvětila, že když se mi to nelíbí, mám si to přijít upéct, nebo jít někam jinam, jsou dovolené a nemá lidi (!?)...vyhověla jsem jí, šla jsem...a napsala na ni stížnost. Druhý den přišla písemná omluva z centrály a v prodejně už pečivo mají při otevření, je tam jiná vedoucí.
Zdenka Jírová
Tuto " cenovou úpravu" jsem zažila už několikrát v různých supermarketech. A nešlo o korunové záležitosti. Od té doby po nákupu si ještě v obchodě kontroluji pokladní lístek a divili byste se, o kolik při nevšímavosti přicházíte. Oni to dělají schválně, teprve když se někdo ozve, tak dělají jako že za to může počítač. Naučila jsem se neoblomě trvat na napsané slevě.
Dana Puchalská
A jak píše pan Farský že neviděl Knihu přání a stížností je pravda. Mám pocit, že už nic takového na prodejnách neexistuje.
Dana Puchalská
A něco podobného jsem zažila i v Albertu. Bylo to nepříjemné,ale ustála jsem to. Paní prodavačka se na mně koukala jak na exota. Asi jí to nikdo ze zákazníků neřekl.
Věra Ježková
Statečná. Také jsem se někdy ozvala, ale dobře mi u toho nebylo. Jenže když už si člověk začne, nemůže od toho v polovině utéct. A pořád lepší, než si pak doma říkat, že jsem to měla udělat.
Hana Rypáčková
Taky bych se nedala.
Naděžda Špásová
Už se mi to taky stalo. Byla to trochu moje vína, ale na informacích mi peníze v pohodě vrátili. Ale udělala jste dobře. Zachovala bych se stejně. Nevím, proč bychom měli doplácet na nedbalost personálu. Člověk se nesmí bát ani remcajícího davu za sebou.
Libor Farský
Už jsem několikrát postrádal Knihu přání a stížností.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.