Ukliďme si byt a tím také duši. Teď je vhodná doba

Vyhazování nepotřebných věcí mi nedělá problém, mám takové heslo - je potřeba občas byt "provzdušnit". V přeplněném bytě bych se necítila dobře.

Hahaha! Není nad dobré rady. Ke všemu, co jsem si kdy koupila nebo to dostala, mám velmi osobní vztah. A takoví jsme tu dva. To vyhazovači nikdy nepochopí.

Ano, stěhování do mešího bytu si žádá redukci věcí. Také mne to postihlo. Teď pravidelně probírám věci, nepotřebné nejdříve nabídnu v rodině (zánovní lodičky na vysokém podpatku, ve kterých bych si teď zlámala nohy a nechápu, jak jsem v nich mohla chodit,...) ze zajímavých látek přešiji občas vnučkám a zbytek dávám na charitu. Většinou nic nezničím, proto věci nevyhazuji, určitě je někdo ještě užije.

Naprosto souhlasím. Nejlepší je muset se přestěhovat z velkého bytu do malého. Já to vyřešila tak, že jsem byt prodala i s nábytkem , který by se mi do nového nevešel a pořídila si pár funkčních kousků nábytku z IKEY a Jysku. Malý byt ani nedovolí mít přebytek věcí, takže jsem si zvykla probírat skříně 2x do roka a nepotřebné věci odkládat do sběrných kontejnerů.

Krom fotografií se dokážu " rozloučit" naprosto se vším. Nedávno jsem již po několikáté odnášela spoustu šatstva do sběrného kontejneru, několik povlaků na polštáře, které jsem nepoužívala jsem roztrhala na hadříky / zrovna při poslední rýmě se mi hodily/. Ke kontejneru jsem odložila funkční osobní váhu, několik malých polštářků, formičky na cukroví, funkční odpadkový koš.... vše během chvíle zmizelo. Zkrátka, neshromažďuji věci, nechci, aby po mně zbylo skladiště , které nikdo potřebovat určitě nebude. Jediné co skladuji, jsou menší, či větší zbytky látek, některé z rozpáraných věcí - používám je na příklad na šití oblečků na panenky pro vnučku, nebo na šití barevných dárkových pytlíčku na cokoliv.

Také mám ve skříňkách kupu různých věciček, které nevidím, jak je rok dlouhý. Ale nemám sílu je vyhodit. A u několika věcí, kterých jsem se v "záchvatu šílenství" zbavila, už jsem litovala. Zmíněný kávovar z roku 1975, zmíněný v článku, bych nedávala do popelnice, ale nabídla třeba některému muzeu. Vždyť o výstavy, kde vidíme podobné kousky už i té doby, je zájem.

Já jsem asi pravý opak.Manžel by vyhodil vše..?já než nėco vyhodím,tak mi to dėlá problémy.Vím,že to není správné,ale hokt nejsem vyhazovací tip??.Ale když budete chtít vyhodit elektrospotřebiče,zeptejte se ve školách či školkách zda je nechtėji.Dostávají za nė třeba zajímavé pomůcky.Než vyhodíte plastová víčka,zjistēte u škol,školek či organizací,zda je náhodou nesbírají pro postižené dėti. Staré sošky ,obrázky a pod.dřív,než je vyhodíte,zkuste babídnout v Domovech dűchodcū,kde mnohde mají "místnosti či stēny vzpomínek""Návrhū a báoadů je spiusta Takže přes popelnicí ještė uvaźujte o užitku pro jiné???

Jj, čas od času něco proberu, dám na charitu, nebo kontejneru na textil a hračky. Problém mám s knížkami, sice jsem je vytřídila, ale skončily někde na půdě. Myslím, že snaha je dobrá, ale je třeba i důslednost. Vždycky si představím, jak ty moje "sbírky" bude po mně jednou někdo likvidovat....

Jsem sice vyhazovací typ, ale musím se věcí zbavovat tajně. Manžel nechce vyhodit skoro nic. Hodně nám pomohlo stěhování do menšího bytu před třemi roky, to byl pádný důvod k vytřídění a zbavení se zbytečných věcí.

Ano. Uklidit byt od zbytečností vyžaduje skutečně někdy dost odvahy. Já to udělala letos v létě když jsme malovali. Vyházela jsem spoustu věcí a věřte mi ani se mi po nich nezastesklo. Ale nechtěte vědět,jak dlouho jsm nad tím přemýšlela. Oblečení co nikdy nosit nebudu a je dosud pěkné jsem dala na charitu a myslím,že jsem udělala radost dalším. A ty drobnosti na poličkách jsou skutečně mor.