Vnoučata jsou daleko. Co s tím?
Ilustrační foto: ingiimage.com

Vnoučata jsou daleko. Co s tím?

25. 10. 2017

Vnoučata žijí na druhém konci republiky, případně v jiné zemi. Ten případ se týká čím dál více lidí. Babiček, které mají vnoučky v jednom domě nebo přes pár ulic, je čím dál méně.

Olga se po šedesátce začala aktivně učit angličtinu a pracovat na počítači. Neměla jinou možnost. Její syn získal práci ve Velké Británii, oženil se tam, usadil a Olžina vnoučata žijí tam. „Na jedné straně jsem ráda, že se mají dobře. Na straně druhé mě mrzí, že jsou daleko. Samozřejmě, že jsem si představovala, že jednou budu taková ta pečující babička, u které se rodina schází na nedělní obědy, že budu péct, hlídat, pomáhat. Bohužel, seběhlo se to jinak a tak vídám vnoučata jen virtuálně. Jsem s rodinou ve spojení přes skype, přes sociální sítě, dvakrát do roka jezdím za nimi. Díky tomu se ze mě stala moderní babka, která ovládá moderní technologie a nebojí se vypravit sama do Londýna,“ vypráví.

Lidí s podobným příběhem přibývá. Je to daň za to, že tradiční model rodiny mizí, že lidé častěji vyrážejí za prací do zahraničí a tam zakládají nové rodiny. Nemusí jít vždy jen o život v zahraničí. Stačí si vzít případy, kdy prarodiče žijí v jednom městě a jejich děti a vnuci v jiných. Pak jsou časté podobné telefonáty:

Přijedete tento víkend?

Ne, babi, nemůžeme, děcka mají na víkend nějaký program a my jsme si chtěli vyjet na cyklovýlet.

Už jste u nás nebyli přes měsíc.

Já vím, je mi to líto, ale uvědom si, kolik nás stojí benzín z Prahy do Českého Těšína. Přijedeme určitě na Vánoce. Potřebuješ něco?

Ne, nepotřebuju.Tak ahoj.

„Je zřejmé, že prarodičovská role je rolí jedinci svým způsobem připsanou konáním ostatních jedinců v daném rodiném systému. Aktér sám její vznik nemůže přímo ovlivnit,“ říká socioložka Lucie Vidovičová, která se zabývá stárnutím populace a dělala průzkum na téma vztahy mezi prarodiči a vnoučaty. „Prarodičovská role je zároveň rolí přinášející největší radost, rolí, ve které se člověk cítí dobře a která je jen v relativně malém podílu zdrojem starostí,“ podotýká.

Jinými slovy, většina seniorů je ráda prarodiči a chtěla by si tuto roli užívat. Takže není divu, že v mnoha rodinách pak dochází k rozčarování z toho, že babičky a dědové nemohou být s vnoučaty tak často, jak by chtěli.

„Chápu, že je pro mladé komplikované jezdit na druhý konec republiky. Jsou hodně pracovně vytížení, cesta něco stojí. Takže si hodně dáváme pozor, abychom nevyjadřovali, jak je nám líto, že jsou daleko a že nemůžeme jen tak kdykoli vidět vnučku. Je jí pět let, je rozkošná, právě ve věku, kdy bychom ji mohli brát na výlety, na chalupu, učit ji nové věci. Jenže žije v Praze a my v kousek od Vsetína. Jsme rádi, když přijede na Vánoce, na Velikonoce a na část prázdnin. Ale je nám smutno, i když to nedáváme najevo,“ vypráví osmašedesátiletý Vojtěch. Situace je o to těžší, že žije s manželkou ve velkém domě. Péči o něj přestávají zvládat. „Jenže dcera a zeť mají v Praze dobrou práci, chtějí tam už zůstat navždy. Z vnučky je Pražačka. A my si ve skrytu duše představovali, že jim dům přenecháme, že tady budeme bydlet pohromadě, že jim s dětmi budeme pomáhat,“ dodává.

„Pro některé seniory je motivací učit se cizí jazyk a práci s počítačem, pokud se dostali do situace, že jejich vnoučata žijí v zahraničí. Když se dítě narodí například v Americe a rodiče ho neučí česky, pro českou babičku to znamená, že se začne učit intenzivně anglicky. A to není na škodu,“ říká psychiatrička Tamara Tošnerová.

Každopádně jde o jev, který bude v budoucnu ještě častější. Případů, kdy v jednom domě žije několik generací pohromadě, ubývá. Přibývá naopak těch, kdy jsou členové rodin rozeseti po celé zemi či celém světě.

Pokud si někdo představoval, že život v penzi naplní péčí o vnoučata, může být z toho šeredně zklamán. Pro někoho to naopak může přinášet radost z toho, že má činorodou schopnou rodinu, která byla schopna prosadit se v cizině či ve velkém městě. S tím druhým přístupem se rozhodně ta situace zvládá lépe.

rodina vnoučata
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Práglová
Podobný příbéh je i u násKdyž jsem se skro před 50ti lety vdala,manželovy rodíče bydleli 500km od nás.Bylu u nás opravdumininálnėmAle -protože jsme chtéli,aby dėti své prarodiče znali a mėli je rádi,jezdili jsme tam na úkor svého vlastniho volna ,času i ceny za jízdenky MY!!Po časé se dcera vdala 300km od nás KDYKOLIV zavolala oba nebo zeťák,že by nás potřebovali(2.babicka bydli 50m od nich),vždy -ač jsme byli oba zamėstnaní, jsme se snažili vyhovét .2 dcera se pak vdala od nás 4ookm. Má 3 malé dcerky.A kdykoliv je to jen trochu možné,tak jedeme pomoci-pohlidat či jen se nabít dētskou energií...Všechno je asi v lidech či výchovē.Za skoro 50 let jsem od dcer neslyšela -když jsem si přála z nejrűznějšího dūvodu aby přijely,jedinou zápornou odpověď.
Dagmar Pravečková
Je to i můj příběh. Všechny tři vnoučata od mé jediné dcery žijí v Mnichově. Když šla nejstarší vnučka poprvé do školy, uvědomila jsem si, že nebude stačit s vnučkou vést rozhovory v češtině, že má spolužačky a přátelé mluvící německy a rodina získala také spoustu nových přátel díky škole. Byla to pro mne velká motivace, vrátit se po letech k němčině. Nakonec jsem spojila výuku s praxí a v Německu občas pracuji. Vnoučata jezdí do Brna 3x za rok a všichni mluvíme česky a když jedeme na návštěvu k nim, umím si promluvit i s přáteli mé rodiny. Přizpůsobila jsem se a všichni jsme něco získali. Svět je malý :-)
Helenka Vambleki
Samozřejmě bych chtěla vnoučata vidět častěji, například jednoho vnuka máme v Praze a míváme ho na prázdniny. Ale zase, když si vzpomenu, já taky jezdila k babičce z Ostravy do jižních Čech jen o prázdninách a milovala jsem ji - tak snad to tak bude taky :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%