Foto: autorka

Nastal čas klubíčkový

23. 10. 2017

Můj příběh

Autor: Naděžda Staňková

Hodnocení:

(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 23.10.2017 14:39

Moc hezky jste popsala tento podzimní čas, také jsem ho dříve prožívala hlavně večer při ručních pracích jak pro svoje 3 děti, sebe, manžela, rodiče i širší příbuzenstvo. V 90tých letech už bylo všeho víc v obchodech, takže jsem se nemusela tolik klubíčkové práci věnovat, ale už učila tomuto řemeslu vnučky... Ale už zase mám objednávky na šály od rodiny, tak asi brzy budu moc ráda znovu hlavně "štrykovat..."

Helena Votíková 23.10.2017 14:02

Klubíčkový čas je krásný název. Vyvolává vzpomínky. Na mamku, která opletla celou rodinu i na vlastní neumělé pokusy štrikovat. Upletla jsem si svetr ale na velkých jehlicích a jen díky tomu, že jsem s dvojčaty byla šest týdnů v porodnici. Pak už rostla rychleji, než jsem stíhala cokoliv doplést.

Zuzana Pivcová 23.10.2017 13:14

Moc hezké, pro mě až dojemné. Líbí se mi téma i krásná čeština.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková