Obchodní akce 2+1 zdarma vedou k plýtvání
Ilustrační foto: ingimage.com

Obchodní akce 2+1 zdarma vedou k plýtvání

23. 10. 2017

V poslední době se rozběhlo několik kampaní mající stejný cíl: upozornit na to, že neuvěřitelně plýtváme jídlem. Vychází z nich však dobrá zpráva. Jedna kategorie současné společnosti hospodařit umí. Která to je? No přece senioři.

Jedno balení zdarma, případně balení mnohem větší, než potřebujeme. Přišli jsme pro chléb, mléko a sýr, odnášíme si kromě toho i tři balíčky salámu, protože byl akci, mléka šest krabic, protože velké balení bylo výhodnější a sýr v balení XXL, protože byl ve slevě. Ano, to jsou běžné nákupní zvyklosti průměrné české rodiny. Výsledek? Centrum pro výzkum veřejného mínění vydalo zprávu, podle které tvoří potravinový odpad třicet procent veškerého odpadu českých domácností. Jen čtvrtina českých domácností podle tohoto průzkumu nevyhazuje vůbec žádné potraviny. Naopak, padesát devět procent Čechů prý běžně vyhazuje část nákupu jen proto, že se zkazil. Zkrátka, nakoupili více, než jsou schopni spotřebovat.

Většina lidí si totiž zvykla nakupovat velké množství jídla do zásoby. Čtyřicet procent nakupujících přiznává, že se nechává ovlivnit slevou či výhodnými  akcemi a to tak, že koupí i něco, co nechtěli, co nepotřebují. „Supermarkety sice navštěvuje většina lidí s nákupním seznamem, nakonec ale koupí i potraviny, které na seznamu neměli,“ říká Martin Prokop, který spustil projekt s názvem Z farmy domů, jehož cílem je naučit lidi zodpovědně přistupovat k nakupování a zamezit plýtvání. „Více než polovina žen a třetina mužů nakonec koupí více zboží, než plánovala. Lidé pak s množstvím přebytečných potravin neumějí naložit a kvůli špatnému skladování se jim rychleji kazí. Na první místo mezi nejčastěji vyhazované potraviny patří pečivo, které je dnes masově produkováno s cílem nejnižší ceny. Výsledkem je, že klasický chléb už za dva dny začne plesnivět a proto putuje do koše,“ připomíná.

Podobný projekt mající za cíl upozornit na současné plýtvání mají aktivisté, kteří provozují spolek Zachraň jídlo. Ti například vydali soupis doporučení, jak správně nakupovat. „Mnoho lidí se nechává zlákat slevami nebo akcemi typu dva plus jedna zdarma a nakupují tak věci, které nepotřebují a ve výsledku často končí v odpadu,“ upozorňuje Anna Stejcová z party lidí provozujících tuto neziskovou společnost.

Mnohým, zejména dříve narozeným se to, co se nyní kolem plýtvání jídlem odehrává, zdá poněkud bizarní. Lidé zvyklí na malý výběr potravin a nutnost šetřit, která je provázela celý život, nevědí, jestli se nad současnou poněkud zhýralou společností mají usmívat nebo plakat. Ze všech průzkumů  a akcí, které v poslední době na toto téma proběhly, však vyplývá, že právě dříve narození se na současném plýtvání potravinami podílejí nejméně. Nejvíce jídlem plýtvají mladí lidé. Žádnou potravinu nikdy nevyhodí pouze jedenáct procent lidí ve věku do třiceti čtyř let. Ovšem u lidí ve věku nad padesát pět let podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nikdy nevyhazuje jídlo třicet osm procent lidí.

„Je to logické. Horší přístup k jídlu u mladé generace je způsoben tím, že nezažila doby, kdy se potravinami muselo šetřit a některé byly doslova vzácným zbožím. Proto mladí neumějí hospodařit. Zpravidla nakoupí více potravin, než jsou schopni spotřebovat a zkažené jídlo pak vyhodí,“ říká Martin Prokop.

Z průzkumu společnosti KPMG vyplynulo, že za posledních pět let se zdvojnásobil počet Čechů, kteří za potraviny utratí měsíčně více než tři tisíce korun. Přitom v průměru každá česká domácnost vyhodí ročně jídlo za dvacet tisíc korun. Samozřejmě, jde o průměr, jsou domácnosti, které plýtvají mnohem víc a zároveň lidé, kteří dokáží zpracovat i suchý rohlík. „Ať se snažím sebelépe hospodařit a s mou mizernou penzí mi ani nic jiného nezbývá, přesto podléhám akcím, kdy je zboží ve velkém balení ve slevě nebo se něco dává zdarma,“ říká třiasedmdesátiletá Eva z Prahy. A dodává: „Mám v supermarketu takzvaně velké oči. Pak jídlo přinesu domů a vůbec na ně nemám chuť, často se mi něco zkazí. Stydím se za to. Na druhé straně se mi zdá, že chléb a pečivo dnes nic nevydrží, že hned zplesniví. Ale protože mám problémy s klouby, nemůžu si dovolit chodit každý den na malý nákup, ale musím dělat větší na několik dnů. Takže se pohybuju v začarovaném kruhu. Přestože mám nedostatek peněz, vyhazuju jídlo. Když si to uvědomím, je mi z toho zle.“

„Problémem jsou zejména akční nabídky supermarketů. Když například jogurt, jehož běžná cena je patnáct korun, v akci stojí šest, většina lidí neodolá a nakoupí do zásoby. Jenže pak je nestačí zkonzumovat a jogurty končí v odpadcích. Některé studie dokonce uvádějí, že lidé vyhodí až čtyřicet procent zboží koupeného v akci. Potom se ale reálná cena vyšplhá na stejnou cenu jako před slevou a člověk takovým nákupem spíš prodělá,“ upozorňuje Martin Prokop.

Celé tohle smutné nadělení přesto lze zakončit třemi dobrými zprávami. O problému se začalo hodně mluvit, vznikají iniciativy, které se snaží smutný trend zvrátit. Ne všichni se chovají jako zhýčkaná hovádka, máme tu i věkovou kategorii, která si v tomto směru poměrně často zachovává zdravý rozum a to jsou senioři. Aktivisté, kteří začali na problém upozorňovat, jsou vesměs mladí lidé, takže není třeba mít chmurné představy o budoucnosti – ne každý mladý člověk rovná se spratek, který si neváží jídla.

Nicméně, přes všechny kampaně, průzkumy a konference na toto téma je stejně jen a jen na každém z nás, nakolik umíme hospodařit a zapojit při nakupování a zpracovávání jídla takzvaně zdravý selský rozum.

nákupy
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libuše Křapová
Taky kupuji běžně velká balení mléka v akci, cukr a podobně. Nikdy nic nevyhodím,všechno spotřebuji. Jak psala Ivana, je jen nutné si vše rozvrhnout, jak z čeho vařit a hlídat expirační dobu. Ani na sýru XXL není přece nic špatného, když ho sníte včas. Naopak, při tomto způsobu hospodaření se dá hodně ušetřit. Pečivo a chleba do zásoby kupuji běžně, chleba rozkrájím na čtvrtky a ty si namrazím. Ne vsnici to skoro ani jinak nejde. Musí se jen opravdu kupovat takové jídlo, které se v domácnosti jí - salámy já moc nemusím, takže tady by mne žádná akce neoslovila. Za to nedávno v Kauflandu čokoláda 1 + 1 , věřte, že ta neměla šanci dožít se příštího týdne.
ivana kosťunová
Jídlo do zásoby a ve velkém jednou za měsíc nakupuji stále a výhodných balení využívám pokud jsou opravdu výhodná. Není potom těžké si zásoby rozvrhnout na měsíc a během měsíce potraviny spotřebovat. Plýtvání má původ jinde - nedojídání, nepromyšlené nákupy - a ty mohou být i denní.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.