Katoličtí hodnostáři prohlásili současnou Českou republiku za misijní území. Opravdu už není vidět moc náboženského počínání. V tramvaji ale občas ano.
Ráno v ní posedávala velmi stará žena. V ruce měla růženec a tiše se modlila. Když jsme projížděli kolem nějakého kostela, pokřižovala se. Pak si dál za jízdy probírala korálky růžence, až do dalšího křižování, u příštího kostela. Měla v tváři spokojenost, ze svého povznášení ducha.
Kolem ní postávali mladí, také cosi žmoulali v ruce, ale byly to mobilní telefony. Měli ustarané a utrápené tváře. Dozvídali se z mobilů jenom chmurné zprávy
Tak nechávám na zvážení, zda dále zvítězí držením v rukou růžence či mobilní telefony…?
