ilustrační foto: pixabay.com

Vanová láska

18. 10. 2017

Moje poezie

Autor: Lubomír Müller

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lubomír Müller 19.10.2017 13:21

Děkuji za milé komentáře k této mé vzpomínce na dobu malých dobrodružství, které jsme v nějaké "osobní" podobě prožívali všichni. .

Zdenka Jírová 19.10.2017 00:57

Také jsem už coby malá holka pomáhala při skládání uhlí. Měli jsme sklep daleko, tak to vždy byla dřina, hlavně pro mé rodiče.

Marie Foltýnová 18.10.2017 21:13

Moc hezká vzpomínka na dobu,kdy v kamnech plápolal oheň.Vzpomínám i na tu dřinu,kdy jsme sklízeli hromadu uhlí.A dokonce i na to,kdy jsme topili v piliňácích a já pomáhala tatínkovi s plněním té vysoké nádoby,kde se piliny udusávaly.

Zuzana Pivcová 18.10.2017 20:42

Tvá vyprávění kluka, ovšem stylem zralého muže s životním nadhledem a uměleckým způsobem vyjádření, mě vždycky okouzlí. Já osobně jsem se s kluky nekoupala. Jen ve velmi raném dětství z důvodu šetření teplou vodou někdy s tatínkem ve vaně, aby nás vydrhnul, ale vím, že měl plavky. Pak už jen se sestrou, ovšem, jakmile se u ní objevily první známky dospívání, už se mnou do vany odmítla vlézt. Byla to trochu jiná doba, alespoň v naší rodině. :-)

Věra Ježková 18.10.2017 20:27

Krásné, poetické, milé, půvabné. Děkuji za hezkou chvilku.

Jana Šenbergerová 18.10.2017 16:26

Moc hezká vzpomínka na dětství.

Blanka Macháčková 18.10.2017 15:05

To je tak hezké! Vaše řádky čtu vždy ráda. Umíte.

Zpět na homepage Zpět na článek