Tři dny na (divokém?) východě - 2. díl

Oldo, díky za krásné a poutavé vyprávění. V prvním díle jsi psal o tom, že příští rok by měl přijet do našeho kraje folklórní soubor Matice z Ukrajiny, určitě si to pohlídám.

Mladší generace Ukrajinců jsou poměrně velcí nacionalisté. Ve Lvově je socha Stěpana Bandery v nadživotní velikosti a mladé nevěsty k němu chodí klást svatební kytici. To jsem viděla letos koncem července. jinak znáte pozdrav když chcete jít do restaurace? Já ho napíši foneticky když vejdete pozdravíte "Slava Ukrajině" a odpověď dostanete "Slava gerojům". A hlavně není dobře hovořit rusky já bohužel ukrajinštinu neznám a tak jsem raději zkusila angličtinu.

Jen hlásím, že jsem předal ty slabikáře. Paní byla moc ráda, tak jsem výzvu začal rozšiřovat. Kdo může, mohl by jí přese mne poslat další slabikář z ciziny (tzn. kromě CZ a SK). Ta klečící paní opravdu mohla shromažďovat peníze na úplatek. Ne však na úplatek k získání podnikatelské výhody, nýbrž na úplatek na záchranu života nebo zdraví své dcery...

Díky za velmi zajímavý článek...

Zase zajímavý článek. Pracuji v Praze , kde je i spoustu Ukrajinců. Hovor s nimi je velmi zajímavý. Dnes jsme probrali prezidenta Porošenka a jeho občanství,

Zajímavé...

Opět zajímavé a čtivé.

Zrovna včera jsem viděla při návštěvě u sestry na ČT2 křesťanský pořad o jednom našem mladém charitativním pracovníkovi na Ukrajině. Když jsem sledovala výpovědi venkovských lidí včetně dětí, kteří vlastně neustále žijí ohroženi válkou (např.na noc si ucpávali zvenčí okna polystyrénovými deskami, aby byli trochu lépe chráněni před případnou střelbou), bylo mi z toho úzko. Moc děkuji za reportáž.

Pěkné, díky, že byl Švejk na Ukrajině známý, to jsem netušila :-).

Dobrý den a pozor - právě se chystám do Ml. Bol. odevzdat ty slabikáře, o kterých píšu... Tak se těšte se mnou.