Barevné pražské poledne
Ilustrační foto: pixabay.com

Barevné pražské poledne

20. 10. 2017

Účastníci: dva žlutí Vietnamci, jeden černý černoch, kriminálník, jízdní kolo.

Bylo poledne všedního dne. Vyšel jsem v pyžamu a bačkorách nakoupit obyčejnosti do našeho vietnamského krámku. Po pár metrech chůze kolem mne rychle proběhl propuštěný trestanec. Nic jsem ale netušil…

Před naším krámkem postávali oba Vietnamci. Společnost jim dělal statný černoch, postávající u kola. Z hovoru jsem vyrozuměl, co se to vlastně stalo.

Černoch si u nich byl nakoupit jednu krabici mléka. Od otevřených dveří krámku se jim ozval lomoz. Kriminálník se snažil ukrást to kolo. To bylo ale přivázané řetězem a zamčené zámkem k železné mříži obchodu. Jenom jím marně škubal a raději včas prchl. Vše mi to barevní přítomní říkali v češtině!

Jako starý chlap se už dlouho zamýšlím nad tím slovem „demográcie“. Zda jsme tuhle blbost vlastně neuspěchali?

Tahle země byla zvyklá na drsný režim policie za komunistů, za gestapa v hitlerovském protektorátu, na tajnou policii v mocnářství.

Pamatuji si jen ty komunisty. Dobře mířená rána policejním pendrekem byla neobyčejně účinná a výchovná! Policejnímu pendreku jsme tehdy říkali VÚML (vulkanický učitel marxismu a leninismu). Kriminální živly v Praze si úder dlouhodobě zapamatovaly.

Dnes prý spravedlnost zabezpečuje „nezávislá justice“! Jistě je teď už konečně nezávislá?!

Vysokoškolsky vzdělaní soudci, za měsíční statisícové platy, umí rozpiplat kriminální čin opravdu velmi učeně. Odstranit zločinnost z republiky však jenom tlacháním nedokáží!

Zlatý účinek měl tehdy jen ten komunistický VÚML!

 

                             

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miloš Nekvasil
Paní Pivcová, inspirace pro mé příběhy trvají často jen pár sekund. Nestačím vytáhnout foťák. Jindy se na mne výhružně dívají policisté či saniťáci. Miloš Nekvasil
Jana Šenbergerová
Konečně jsem se po těch "volebnostech" zasmála, a to nejen po přečtení vašeho článku.
Zuzana Pivcová
Už jsem si na Váš styl celkem zvykla, ale docela bych uvítala, kdybyste si k svým příspěvkům sám dával fotky (zatím to bylo zcela výjimečně u asi třech osob), protože najít k Vašim pražským příběhům ilustrační fota v databázi Pixabay. com, tak to je občas umění. :-D
Jarmila Komberec Jakubcová
Tak jsem si Vás pane Miloši představila v tom pyžamu a bačkorách a moc jsem se nasmála. Jinak život na Žižkově je samé dobrodružství. To za mých časů studentských nebývalo.
Zdena Proboštová
Připojuju se k Ivaně :-))))) Jinak dobrý !
ivana kosťunová
V pyžamu a bačkorách, v poledne do krámku ? Vy exhibicionisto !

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.