Cyklistika v brdských lesích

Je to neuvěřitelné, ale v našem lese je dokonce pohozeno několik pneumatik a záchodová mísa. To nikdo na kolo nenaložil, musel jet autem. Proč tedy nezajel do sběrného dvora? To mi hlava nebere.

Pochybuji o tom, že si ji s sebou odvezl. Za sebou ji přece nevidí, tak mu nevadí. Na travnaté letiště u nás při air show paní odložila láhev. Doběhla jsem ji a upozornila, že tam něco zapomněla. Řekla mi, že ji "jen" přidala k další, která tam už ležela. Samozřejmě že se nevrátila, aby ji hodila do koše, kterých tam byla spousta. Co s tím?

Je to bohužel pravda. A nejen v lese. Jde matka s malým děckem po sídlišti, dopije limonádu z plastové lahve a tu před dítětem hodí na zem. Nebo obal od čokolády. Dobrá výchova. Přitom doma se zouvají už možná u domovních dveří. Když jsem naznačila, co to má znamenat, pustila si hubu.

Je to smutné, ale není to o cyklistech. Je to o lidech. (Ostatně jak na závěr zmiňujete.) A také je to o výchově. Dík, že jste to nevzdala.

Paní Marie, pozdravujte ode mne brdské lesy a Příbram – kraj mých prázdnin v době dětství. Tenkrát jsem tam také jezdila na kole. (Nepořádek, o němž píšete, je bohužel všude. Také mě velmi zlobí.)