A pokud někdo tvrdí, že se ho to netýká, nedělá dobře. Jeho orgány s alkoholem bojují mnohem obtížněji, než když býval mladý, i když se on sám třeba cítí být psychicky a fyzicky zcela fit.
"Mnoho lidí ve vyšším věku samo od sebe omezuje pití alkoholu, protože cítí, že jim nedělá dobře," upozorňuje známý bojovník proti alkoholismu primář Karel Nešpor. "Tak je to přirozené. Pokud však starší člověk podléhá tlaku okolí a poslouchá ty, kteří říkají: sklenka nikomu neuškodí, ještě jednu do druhé nohy a podobně, riskuje mnohem více než v mladším věku. Je třeba si také uvědomit, že alkohol se nesnáší s mnoha druhy léků, které starší lidé užívají," podotýká.
Mít kocovinu ve dvaceti je sice nepříjemná, ale pokud se to stane výjimečně, také úsměvná záležitost. Kocovina v šedesáti ale hrozí dalšími vážnými zdravotními následky. "Alkohol zatěžuje srdce, játra, krevní oběh a poškozuje paměť. To všechno jsou faktory, které právě u seniorů mají na jejich kondici obrovský vliv," varuje Karel Nešpor. Případů, kdy zdánlivě banálních pár skleniček způsobilo u staršího člověka velký problém, evidují lékaři čím dál více.
Už to není, co kdysi bývalo
Mnozí lidé jsou totiž zvyklí pít alkohol běžně a neuvědomují si, že s přibývajícími lety jej snášejí jinak. Čtyřicetiletá Klára si před časem dala se svou sedmdesátiletou mámou láhev vína. "Mamince bylo ráno velmi zle. Divily jsme se proč, dříve jsme sedmičku na půl pily zcela běžně. Lékařka řekla, že tato dávka však je pro ženu jejího věku a zdravotního stavu hodně. Maminka zhubla, bere léky, zkrátka tolik vína už pro ni není vhodné," vypráví.
Také dvaasedmdesátiletý pan Stanislav má s pitím nedobrou zkušenost. Celý život si dával s kamarády na chalupě panáky a chodili na pivo. Najednou cítil, že mu každý panák alkoholu dělá špatně. "Zvýšil se mi tlak, dokonce jsem zvracel. Dlouho jsem si nechtěl připustit, že je to alkoholem, vždyť jsem nepil více než dříve. Zkusil jsem dva měsíce abstinovat a lékař se divil, v jak dobré kondici najednou jsem. Upravil se mi tlak, přestal jsem mít závratě," vypráví.
Karel Nešpor dělal průzkum, kolik je v Česku abstinentů. "Těch, kteří nikdy nepili alkohol, je v Česku 2,6 procenta. Těch, kteří začali abstinovat až v pozdějším věku 8,4 procenta, tedy podstatně více a předpokládáme u nich především zdravotní důvody," vysvětluje.
Pozor na skrytý alkoholismus
Ovšem pozor, počet Čechů, kteří se za posledních dvanáct měsíců nenapili ani kapky alkoholu, je ve srovnání se situací v jiných zemích, velmi malý. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se za posledních dvanáct měsíců nenapilo alkoholu přes deset procent Čechů. Ovšem na Slovensku to bylo přes třicet procent obyvatel, v Německu přes devatenáct procent, v Rakousku přes dvaadvacet procent a v Polsku dokonce přes osmačtyřicet procent obyvatel. "Spotřeba alkoholu je Česku stále vysoko nad evropským i světovým průměrem," upozorňuje Karel Nešpor.
Zajímavá je studie britských lékařů, kteří tvrdí, že právě mezi lidmi vyššího věku sice na jedné straně přibývá těch, kteří pití omezují ze zdravotních důvodů, na druhé straně ale i těch, ze kterých se stávají takzvaní skrytí alkoholici. Mnozí senioři právě alkoholem zahánějí deprese, samotu, hádky s partnerkou či partnerem, bezradnost ze ztráty práce. Podle britských psychiatrů tvoří mezi závislými na alkoholu až třetinu právě lidé, kteří začali pít ve vyšším věku. Na rozdíl od mladých lidí, co chodí do společnosti, se o jejich závislosti dlouho neví, protože obvykle pijí v ústraní, sami doma.
Existuje tedy něco jako bezpečná dávka alkoholu pro lidi vyššího věku? Ne. Lékaři se brání jakémukoli vytváření norem v této oblasti, protože zdravotní stav a životní styl každého seniora je jiný. Sklenička, která pro jednoho může být příjemné povzbuzení, může pro jiného znamenat start velmi vážných zdravotních problémů.
Takže lékaři vzkazují: Především v teplých letních dnech zacházejme s alkoholem opravdu opatrně!
