Ilustrační foto: pixabay.com

Byla jsem prduch...

22. 9. 2017

Můj příběh

Autor: Olga Štolbová

Hodnocení:

(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 22.9.2017 14:00

Olinko, tvoje první věta mě dostala. Jsem tedy prase, i když já si raději postaru říkám prduch. Chodím na brigádu, je to na zavolání a sedím na zadku a jsou zapojeny jen ruce a hlava. A hlavně je to kousek od nás, koukám na to z okna. Vadí mi akorát to vstávání. Moc hezky jsi to napsala. Měj se krásně, doufám, že se ještě někde potkáme.

Marie Ženatová 22.9.2017 12:55

Vaše práce v důchodu byla velmi zajímavá, hezky jste ji popsala, moc jsem se pobavila, díky...

Jaroslava Handlová 22.9.2017 12:35

Oli, dovedu si představit, jak krásnými zážitky pro Tebe byly ty zajímavé akce. Závěrečná perlička nedopadla pro toho nešťastníka idylicky, ale vyprávění v Tvém podání moc hezké.

Mirek Hahn 22.9.2017 10:05

Prima článek a zajímavé zážitky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá