Bílé čáry nad hlavou

Mám to také tak, hlavu si mohu vykroutit, pozoruji letadla a jejich stopy někdy moc pěkně doplňují mraky. Vždy si říkám, toto je ještě dobré a přeji letadlům dobrý let. Jen se nechci dožít letadel, co přinesou zkázu a smrt. S vnoučkem občas hrajeme hru, kdy on mi hledá, co to je za letadlo, která společnost a kam letí. A to se člověk pěkně diví.

Také občas sleduji ten hustý provoz na nebi. V noci objevím světélko, která se pohybuje cikcak. Prý satelit....

Mám takovou humornou příhodu: moje dcera bydlí v Praze. Když byl byl vnouček malý, často jsem ho hlídala a samozřejmě mu ukazovala, co bylo k vidění. Byli jsme na zahradě a po nebi byly vidět samé bílé čáry a lesklá letadla ve slunci. Upozorňovala jsem vnoučka obvyklým- podívej, éro letí. ale byl bez většího zájmu. Dcera se mi smála se slovy- mami, on to zná, vždyť bydlíme skoro u letiště.

Také se často na ty bílé čáry díváme a hádáme a říkáme si, jé, hned bychom letěli taky. Stránky známe a když někdo z rodiny někam letí, jeho cestu sledujeme. A já navíc sleduji i lodě na Labi, bohužel českou hranicí záznamy končí, tak musím jen odhadovat, kdy Labská princezna asi tak připluje k nám. Ale stejně už je dlouho málo vody, tak k nám nejezdí.

Jj, bezva, to znám skrze syna. Jsme oba velcí letečtí fandové. Ale na něj nemám, on rozezná typ stroje pouhým okem, "nad našima" máme letecký koridor.

Také občas dumám, kam všechna ta letadla, co mi "vrčí" nad hlavou, směřují. A vida, dá se to zjistit. Dík.

Hezky napsané. A díky za tip na webové adresy.

Vím, že jeden kolega takto sledoval letadlo, s nímž letěla dcera na dovolenou, ale pro mě by to byly docela nervy. Ale líbilo se mi, když v letadle, v němž jsem byla jako pasažérka, se průběžně ukazovalo, kde se právě nacházíme, a různé technické parametry.