ilustrační foto: pixabay.com

Jak se díváte na homosexualitu?

11. 9. 2017

Můj příběh

Autor: Danuše Onderková

Hodnocení:

(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Komberec Jakubcová 11.9.2017 12:54

V žádném případě tyto jedince neodsuzuji ale ani si nemyslím, že jsou lepší než většinová společnost. Vadí mně jejich pochody a jejich okázalost s jakou dávají nám hetero jak jsou výjimeční, mimořádní a tudíž jak si zaslouží naši toleranci a obdiv.Vážím si každého slušného člověka ale dva muži prostě dítě nezplodí ani s pomocí nejmodernější mediciny.

Zuzana Pivcová 11.9.2017 11:37

Poznala jsem jich už několik a vždy jsme spolu vycházeli velmi dobře. Vadí mi jen poněkud takové ty veřejné okázalé průvody, to se mi nelíbí. Víc mi ale vadí, pokud někteří lidé vnímají homosexualitu jako charakterovou vadu. A myslím, že ti, kteří věří v reinkarnaci, vědí, že duše je bezpohlavní. Díky, Dano.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá