Foto: autor

Díkuvzdání

31. 8. 2017

Moje poezie

Autor: Lubomír Müller

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lubomír Müller 1.9.2017 07:19

Děkuji vám za komentáře. Konkrétně odpovím teď Marcele - máte pravdu, tuto báseň nezhudebním. Ale ne proto, že by nešla zhudebnit. Jakýkoliv text lze zhudebnit, i tento můj komentář by šel, i ten Váš a ostatních. Ale kdo by to poslouchal, že .... Navíc mám v šuplíku už nejméně deset textů (básní) Zuzany, které mne zaujaly a zní hudbou. Čekají na "příkaz shůry"...

Květa Chobotová 31.8.2017 19:43

O, jak opojné, miluji slunečnice a Vaše verše, s hlubokou úctou květa

Alena Vávrová 31.8.2017 19:42

Jůůů, Lubomíre, to je tak krásné, jako ty slunečnice a jako babí léto, co mám ráda...díky.

Marcela Pivcová 31.8.2017 16:55

Pročítám si Vaše verše, vracím se k nim, přinášejí poezii budoucího podzimu - přemýšlím: jsou nevšední, avšak tentokrát asi zústanou nezhudebněny - nebo se mýlím?

Zuzana Pivcová 31.8.2017 15:05

Slunečnice, krasavice, tohle léto nikdy více, na strništi vítr sviští, slibuje nám léta příští. milování v slunci doby, bez hranic a do zásoby. A co podzim, co mi poví? Teď jen díky autorovi.

Věra Ježková 31.8.2017 10:16

Krásně poetický úvod k blížícímu se podzimu, který mám z celého roku nejraději.

Zpět na homepage Zpět na článek