Ranní jízda autem

Paní Zdeno, pravda je, že velkou milovnicí zvířat nejsem, ale vědomě bych žádnému neublížila. Prosím, berte mé příspěvky tak, že jsou psané s trochou nadsázky.

Článek o ranní pohodě jste popsala velmi pěkně, jen mě trochu zarazilo, že třídíte svůj soucit s přejetými zvířata na ty, které máte ráda a na ty které máte ráda méně. Co Vám ty chuděry kočky udělaly, že jste na ně tak přísná? Snad kvůli středověké pověře? Mně je líto na silnici i přejetých žab.

Blanko, krásné výstižné povídání, jela jsem v tom autě s vámi. Moc se mi to líbí :-)

Hezké povídání.

Moc milé psaní o tak obyčejné činnosti...

Protože teď většinu rán prožívám v posteli, tak jsem si tu změnu v tomto pozdním odpoledni pěkně užila s vámi.

Už deset let jezdím do práce autem, protože bydlím v okrajové části kde MHD jezdí sporadicky. Nejraději jezdím sama, v poslední době jsem jela s přítelem a on má zvyk neustále mi říkat zda něco jede zprava či nejede. To mně vytáčí doběla. Raději mám vše pod kontrolou sama.

Máš ta rána, Blanko, pěkně pestrá. Tohle já znát nemůžu a to z jednoho prostého důvodu. Nejsem řidič, jsem kecal, ale nikdy jsem nevlastnila řidičák. Zato radil jsem opravdu zdatný. A jak stárne moje drahá polovička, keců přibývá. Budu se muset trochu zahledět do sebe, abych jednou nebyla vysazena mimo komunikaci. Ale ta tvoje cesta musí být dost poetická. Bacha na kochání se. :-)

Blanko, zase jeden z povedených příspěvků. Když se to umí, je psaní třeba i o kočkách přes cestu, nebo dírách ve vozovce, velmi čtivé. Tak hodně štěstí při ranním rozjímáním za volantem.

Krásná ranní cesta. Občas jsem jezdívala do práce autem v Praze. Stala jsem se mistrem ve znalosti zácp a způsobů, kudy se jim vyhnout. Pokud jsem nepotřebovala něco převézt, nebo jsem nevyrážela z práce mimo Prahu, tak jsem raději jezdila MHD a jezdím dosud. Přece jenom je to v Praze rychlejší.