Při své návštěvě jednoho města jsem celkem náhodou vyfotila kostel, stojící na vršku opodál. Když jsem se zeptala na správném místě, dostalo se mi odpovědi - ale to je přece sv. .... v .... . Nedalo mi to, abych se na místo nevypravila prohlédnout si kostel, tvořící dominantu širokého okolí, zblízka.
Měla jsem štěstí, protože se mě ujali členové "Spolku ...." a dostala jsem zevrubný výklad. Tak tedy - kostel je pozdně barokní a stojí na vršku ve výšce 649 m n.m. Jeho základy byly na místě dřívějšího dřevěného kostelíku položeny v roce 1767 a vysvěcen byl v roce 1781. Stojí na výborném místě a je situován v přímé lince mezi dvěma významnými vrcholy. Kostel byl vybaven hlavním oltářem s obrazem sv. Archanděla Michaela a dřevěnou kazatelnou.
17. dubna 1967 kostel zachvátil požár, který vznikl neopatrným vypalováním trávy v okolí. Za silného větru chytila zákristie a pak oheň přeskočil na střechu. Ta byla úplně zničená, oheň roztavil velký zvon ze 17. století a způsobil zřícení křišťálových lustrů. Naštěstí se nepropadla pevná klenba, takže vnitřek kostela zůstal zachován, byl však poškozen hasební vodou a později i deštěm a mrazem. Mobiliář byl vynesen, řada věcí se poztrácela. Hlavní oltář byl zakryt a zůstal na místě. V letech 1969-1971 proběhla rekonstrukce střech, byl zavěšen darovaný zvon, pocházející z kostela, který musel ustoupit lidskému konání. Fasáda se začala opravovat teprve v roce 1991 a v roce 2004 byl kostel zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví ČR.
V kostele je výstava fotografií z doby před požárem, požáru samotného i období záchrany kostela. A tak mi členové "Spolku ..." ukázali opravené stěny, novou podlahu, nové lustry, z depozitáře navrácené zrestaurované barokní sochy i v loňském roce navrácených 14 obrazů Křížové cesty. Zblízka mi předvedli rokokový dřevěný oltář, který je stále v dost žalostném stavu a čeká na opravu, i kazatelnu, která se zřítila a ležela rozbitá na kusy na zemi. Tu se již podařilo sestavit, je však potřeba ještě mnoho restaurátorské práce k jejímu návratu k původní kráse. Vzali mě i do sakristie, ve které se dnes konají bohoslužby a je v ní umístěna barokní socha Panny Marie - Immaculaty, která byla ukradena a v roce 2010 nalezena poškozená ve vídeňském starožitnictví.
Protože jsem o tomto kostele nevěděla vůbec nic, byla jsem překvapená jeho pohnutým osudem, ale i tím, jak se konečně v posledních letech začalo pracovat na jeho obnově, k níž přispívají mj. i benefiční koncerty. Členové "Spolku ..." byli velmi vstřícní a ochotní a věřím, že pokud se rozhodnete k návštěvě, tak i vás se zevrubným a zasvěceným výkladem kostelem provedou.
Už víte, kam se vydat?
