Někdy člověk dogma potřebuje

Děkuji za dosavadní komentáře a doufám, že budou ještě přibývat. Tušil jsem, že ne všichni úplně pochopí, o co mi v článku jde, ale i když si v něm někdo najde jen jednu větu, nad kterou se zamyslí, stačí to. Trochu se vyjádřím ke komentářům. Ne abych někoho "utřel", ale že by to mohlo rozproudit diskuzi. Eva M. se nevyjádřila, ale hned je jasné, že je otevřena jakýmkoliv novým myšlenkám. Zuzana má předstsvu motlitby sama k sobě. To nejde. To popisuješ víru ve své schopnosti. To je něco jiného. Spíš si vzpomeň na to, jak doufáš, že ti budou okolnosti příznivy. Paní Hašková. Není pravdou, že se budhisté v chrámech scházejí jen proto, aby si vyslechli jakési školení o tom, co Budha doporučuje. Budhisté v chrámech a mniši v klášteřích se modlí velice intenzivně. A jak jsem psal. Bez dogma je modlitba naprosto k ničemu. To je pak jedno jestli odříkáváte modlitbu a nebo Máchův Máj. A to spíš ten Máj Vám pak dá víc. Paní v Lišková se moc nezabývá tématem, ale je pravda všechno co píše. Paní kosťunová uvedla skutečnosti, které jsou prokazatelné jak matematickými teoriemi, tak praktickým pozorováním. To není dogma. Dogmatu se věří bez důkazu. S tím ukotvením souhlasím. Ke každému poznání potřebujeme "výchozí bod". A víra skutečně není dogma. Jen některé víry v něco musí vyjít z dogmat, protože až tou vírou vnikne její podstata. Než ta podstata vznikne, nahradí ji dogma. Dám příklad. Pár let jsem se živil jako profesionální šaman. Mimo jiné rituály jsem pořádal přechody přes žhavé uhlí. Nejen že sám jsem ho přešel víc než 200x ale převedl jsem bez zranění stovky lidí. Na přechod přes žhavé uhlí jsem musel vždy adepty řádně připravit. Aby věřili, že to přejdou a nespálí se. Já sám nevím jak to funguje. Nedokázal jsem jim namalovat žádné chemické, ani matematické vzorce. Nedokázal jsem jim předvést ani žádný laboratorní pokus. Prostě jsem pro ně byl uznávaný šaman, který když jim zaručí, že se nespálí tak se prostě nespálí. Přijali toto moje nedokázané tvrzení - dogma a přes žhavé uhlí přešli. Pro dalši přechod dogma nepotřebovali. Jejich víra (že se nespálí) vycházela už z vlastní zkušenosti. Bez dogma na začátku by vlastní zkušenost neudělali. Paní Jakubcovou podezírám, že cituje text z některého mého předchozího článku. :-) Pana Hahna jsem moc nepochopil, ale je mi velmi sympatické to hledání. Zřejmě má potenciál se dobrat mnohého zajímavého. Hance R. bych řekl totéž co Zuzaně. Ta záchranná síť to je k tématu dokonale. A ty poslední věty vystihují i to, co jsem v článku psal o těch knížkách. Že dneska už to nemusí být jen nějaká náboženství, která mají na dogmata monopol.

Nejsem zatvrzelá, jsem otevřená všemu v životě. Mám svou víru v člověka /nemám s lidmi problémy/, věřím v sílu přírody / čerpám z ní energii/, věřím v sebe/ někdy pochybuji/, snažím se dělat vše , jak nejlépe dovedu / nedělám si výčitky/, věřím v záchrannou síť / umožňuje mi bezstarostnost a dodává odvahu a mravní sílu/. A že je na dogmatech postavena církev? Nic není neměnné.

Pochybnosti...., to je peklo :-) Přečetl jsem mnoho publikací, experimentoval se vším možným. Něco jsem zapracoval do své životní filosofie, do svého obrazu světa. Kritickým momentem mi zůstává, zbavit se pochybností, nezatříděných zkušenností a rušivých myšlenek. Soustředit se, zastavit ten bláznivý kolotoč, který generuje a řetězí stále nové a protichůdné úvahy, zastavit se... Ale mám ještě čas to zkoušet.

Podle mého názoru si můžeme myšlenku zhmotnit. Uvedu příklad - dům si nejprve vymyslím, nakreslím a pak postavím.Moje myšlenka nabrala konkrétní tvar. A tak je to s dalšími věcmi.Ale možná, že se pletu a všechno je jinak. Každé zlo se vrací k tomu kdo ho vypustil. Kdo komu přeje nějakou špatnost se nakonec obrátí proti němu samotnému. Myšlenka se zhmotnila.

Je to těžké téma, ještě toho mnoho o vesmíru neznáme, a tak jsou věci, které zcela překračují naše chápání. Uvedu příklad, ve středověku by těžko lidé pochopili a uvěřili, že je možné s někým, kdo je na druhém konci země mluvit a dokonce jej i vidět a dnes díky internetu je to běžné. Jistě je ve vesmíru řada věcí o kterých nemáme potuchy a je těžké o nich přemýšlet a dobrat se něčeho reálného. Bible je stará 2000 let a stále lze z ní čerpat moudrost a poučení, už jen pro tisícileté vzdorování času, je fascinující.

Je to zajímavé, je dobře, jestli vám to pomáhá, ale théravádovém buddhismu dogma není. Jsou tu Buddhovy rady a doporučení, jak žít, co dělat a je na každém, jestli to použije nebo ne.

Formulovat modlitbu pro mě neznamená obracet se k Někomu s přáním, aby něco udělal za mě, a pasivně čekat, že to splní. Vyslovuji tím svou připravenost udělat sama, co mohu. Víra všeobecně, v cokoliv i kohokoliv, je pro mě velmi důležitá a přesvědčivá. Ne vždy se ale cítím psychicky či duchovně stejně silná, to záleží na řadě momentálních okolností. Proto jsem někdy rozkolísaná a do víry se mi mísí už předem různé obavy a pochybnosti. I když cítím, že nejsou dobré, lépe to v tu chvíli nejde. Čekám na Janu a další, co řeknou.

Přečetla jsem celý příspěvek, snažila jsem se porozumět, ale odpovědět nedovedu. Ráda si přečtu odpovědi jiných,.