Hrátky s češtinou - Dřevjený špalík aneb pyš jak sliš

Libore, chyběly zde Tvoje úsměvné hrátky. Jsem ráda, že už máš sílu i chuť dál pokračovat. Bavíš mě, díky.

Libore, krásně se to četlo a velice pobavilo. Už se těším na další pokračování.

Víborně, Lyborku, pyš,pyš, pyš, ti to umýš a smých je žyvotě třeba

Libore, i mistr tesař se někdy utne, ale co je moc, to je příliš ;-). Chyběls tady a je dobře, že jsi zase mezi námi.

No konečně, Libor je zpàtky:)))))))

Libore, moc ráda Tě vidím nejen na chatu, ale i tady s Tvými hrátkami s češtinou. Ani já nejsem neomylná, ale nad tím, co vídám běžně napsáno, občas žasnu. Někdy i nahlas třeba u televize nebo rádia zařvu ... vole! Piš, piš, piš, Libore.

Na prohřešky proti spisovné češtině jsem velmi citlivá. Vadí mi ve sdělovacích prostředcích, ať v podobě psané, nebo mluvené. Myslím si, že vysokoškolsky vzdělaný redaktor by měl češtinu ovládat dobře. Několikrát se mi stalo, že jsem kvůli častým chybám přestala číst knížku. V zaměstnání jsem dělala mj. jazykové korektury odborných textů: tam jsem se setkávala většinou s chybami stylistickými nebo špatnou interpunkcí – tu ovšem umět dokonale asi nelze. Jinak samozřejmě uznávám, že ne každý má jazykový cit a naučit se jazyk (i mateřský) pro něho může být velmi obtížné. Já jsem zase negramotná matematicky.

Ahoj Liborku, tak tě tady opravdu ráda vidím a čtu. Moc jsem se pobavila. Vidíš, my si s tím děláme hlavu a takový pan Pomi/y/je je šťastný člověk. O co on to má v životě lehčí? Jak se znám, tak mě by hanba fackovala. Těším se na další čtení.

Nemusí pršet, stačí když kape. Pomyje(Pomije) si pamatuje, že Neruda se recituje. odtud už jen kousek si zapamatovat, že je to i básník. Musíme se radovat z maličkostí:). Článek se mi krásně četl. Jedním dechem.

Jsem moc ráda, že nic takového už nemusím řešit. Stačí mi, když narážím na hrubky v beletrii, a to, co se občas line z úst různých televizních komentátorů, by také někdy vydalo za rudé moře.