Středa 9. 8. 2017, ráno:
mladí čápi z hnízda na komíně staré pekárny začali objevovat širý svět a dali se vlet. Soudím, dle jejich chování, že to bylo úplně poprvé.
6,30 hod. - vylétl první odvážlivec. Je to ten, který stojí vždy sám na kraji hnízda, zatímco ostatní dva se k sobě „choulí“
6,32 hod - po krátkém váhání odlétá i druhý mlaďoch. Na hnízdě zůstává pouze jeden - poslední. Říkám mu „Malý poseroutka“.
6,41 hod. - přilétá jeden z rodičů s pořádnou dávkou krmení v zobáku. Čekám, co se bude dít. Rodič chvilku v údivu zůstane stát, pak se otáčí a s plným zobákem odlétá ve směru letu prvních mláďat. Jakoby říkal: „cheš jíst, tak leť“
6,43 hod. - 13 minut po odletu prvního mladého čápa si po vzoru svého rodiče dodá odvahu i Malý poseroutka a letí … letí. Zdařilá výchovná lekce.
6,44 hod – na hnízdo se vrací rodič se snídaní a vzápětí i Malý poseroutka. Rodič mu tam nechává snídani a odlétá pro další dávku krmení. Mládě nejdříve vyhlíží sourozence, ale pak se pouští do snídaně.
Odcházím.
7,18 hod. - se vracím a na hnízdě už jsou opět všichni doma. A ládují se snídaní, kterou jim přinesl zřejmě i druhý rodič.
Měla jsem štěstí, že jsem byla u toho se svým fotoaparátem. Pojďte se, prosím, podívat.