Přeci jsou prázdniny, řekla mi 17letá vnučka, kterou jsem nechtěla pustit na zábavu. Neboj se o mě, holky mě doprovodí a v jednu budu doma. Jedním uchem vyslechla mé obavy, co všechno se může stát a odtančila do maskérny. Tedy do koupelny, z které po dlouhé době vyšla patřičně namejkapovaná, namaskovaná. Po další hodině ustavičného převlíkání byla se svým zevnějškem spokojená. Ještě nezbytný parfém a může se jít.
Když zmizela za domem, už jsem měla strach a neopustil mě ani k půlnoci. Před jednou jsem už nedočkavě chodila po dvorku a vzpomínala na své děti, jak jsem se vždy o ně bála, když nepřišli včas ze zábavy. Situace se opakuje, říkám si a ten strach je ještě větší. Vybaví se mi, jak jsem při čekání na své děti a držívala v ruce dvě vařečky. Když nepřišyi v dohodnutou dobu, jen co otevřely dveře, začala vařečková nakládačka. Nejvíc to vždy odnesl syn, jednak byl první na řadě a taky chránil sestru, která vždy proběhla do pokoje. Pravidelně to odnesly obě vařečky. Jednou ale ani dcera neunikla, dostali oba co proto a vařečky taky. Obě jsem zlomila a tím mě i zlost opustila.Syn místo topho, aby plakal, šel do šuplíku, vyndal fungl nové vařečky a se slovy, že ty vařečky dělají z nějakého nekvalitního dřeva co nic nevydrží, mi je podal. To neměl dělat ani říkat, nával vzteku byl zpět a já vařečky na svých ratolestích zlomila znova. Ráno ovšem manžel chtěl dělat míchaná vajíčka ke snídani a neměl je čím zamíchat, vařečky došly. Nicméně syn mi jich pak pár ze svého kapesného koupil, prý abych měla čím zamíchat omáčku a používala je jen na to, k čemu jsou určeny. Dostávala jsem pak vařečky vázané do červené mašle od syna pravidelně ke každým narozeninám a svátku. Vždy se potutelně při předávání pousmál a ke gratulaci dodával „aby ti nescházely“.
Při vzpomínání se ručičky hodin posunuly na 1 hodinu a vnučka nikde. Ke strachu se přidala zlost, a tak jsem znovu nachystala vařečky pěkně před sebe na stůl a čekala. Po deseti minutách se vnučka přihnala, uviděla vařečky na stole a ptala se, jestli se chystám tak brzo ráno vařit. Rozesmálo mě to, ale neprozradila jsem, že byly nachystané na její zadek, kdyby se opozdila ještě o dalších pár minut. Tentokrát na vařečky nedošlo a doufám ,že ani nedojde. I když, kdo ví?
