Co se matky mohou učit od svých dospělých dcer?

Tak to mám blbé. Nemám dceru.

Já se učím od dcery úplně jiné věci, než se tu píší. Např. nenechat si všechno líbit v obchodech a slušně se ozvat. Přestupování na letištích-vodí mě jako medvědář medvěda. Sama jsem vesměs bezradná, ale není to tím, že by něco řekly sousedky. Ať si říkají co chtějí. Myji okna když mně to samotné vadí, do kavárny už od mládí chodím ráda sama a pozoruji lidi a atmosféru kolem sebe. Myslím, že záleží na osobnosti a výchově.

Maminka mi od dětství mi vštěpovala, že ona ví všechno nejlíp. Každému radila, i řemeslníkovi, který jí přišel něco opravit do bytu. Pokud má příležitost, radí mi i dnes. Na rozdíl ode mne ovšem dokázala jet sama na dovolenou (např. do Turecka). Zvědavá byla zejména na to, co dělám já. Lehkomyslná nejsme ani jedna. Tam, kde já jsem měla uklizeno, maminka začínala uklízet.

S žádným z těch čtyř uvedených bodů nemám nejmenší problém. Až na pár drobností nic nedělám jako moje maminka, která ač byla vzornou manželkou a hospodyňkou, nakonec zůstala sama a víceméně se utrápila zbytečnými starostmi. Ale to je spíš dáno letorou než věkem. Nikoho nepředěláte, když on sám o to nestojí.

Od svých dětí i vnoučat si nechám ráda poradit, ale nejvíce se od nich učím právě té počítačové gramotnosti...