Foto: autor

Zamyšlení z Botswany

6. 7. 2017

Můj příběh

Autor: Todík 54

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 7.7.2017 15:35

Cítit svobodu, ctít život svůj i ostatních, plnit si své sny je krásná věc. Zkušenosti člověka obohatí, jen jestli tam na konci pak nečeká samota. Omlouvám se, jsem skeptik, takže kromě té růžové, vidím i tu černou.

Lidmila Nejedlá 7.7.2017 09:45

Moudré, hluboké poznání. K tomu se dojde jen bohatými životními zkušenostmi.

VANDA Blaškovič 6.7.2017 21:07

Nádherné, pane Todíku. Sto díků.....:)

Marie Novotná 6.7.2017 20:23

Velice zajímavé.Na profilu jste -mimo jiné-i fotograf.Bude příště nějaké foto navíc?Děkuji.

Zuzana Pivcová 6.7.2017 17:00

Pokud někoho naplňuje cestování, a nejen cestování, takovými pocity jako Vás, je svobodný a šťastný a své pocity dovede i darovat dál.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá