Foto: autorka

Po valašských chodníčkách podruhé

23. 6. 2017

Můj příběh

Autor: Jana Šenbergerová

Hodnocení:

(5 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Kolářová 26.6.2017 07:46

Po valašských chodníčkách poprvé i podruhé ráda jsem se prošla a prohlédla si místa, kam jsem sama nedošla.

Olga Štolbová 25.6.2017 09:53

Jani a Pavle díky. Chtěla jsem na Radhošť a mám ho. Ale o spoustu krásných míst jsem přišla. Dva dny je prostě málo. Ta naše zem je tak krásná, že nikdy neuvidíme všechno. Díky íčku, aspoň něco. Teď mé mládí už nestíhá. *****

Jitka Mošovská 24.6.2017 21:09

Další zajímavosti o valašské dědině. Jak se dříve žilo v chaloupkách.

Elena Valeriánová 24.6.2017 12:23

Jani a foto procházku si začala velmi dobře, občerstvením. Skládám Pavlovi poklonu, fotky jsou velice pěkné. Bylo by škoda, kdybyste je neprezentovali. Super. Je vidět, že se báječně doplňujete.

Helenka Vambleki 24.6.2017 00:44

Dík za připomenutí. Valašská dědinka byl náš první turistický cíl před 12 lety s ministrem :)

Marie Novotná 23.6.2017 18:32

Moc hezká procházka.Ani já nestihla toto krásné místo vidět na vlastní oči.Díky.Je to nádhera.

Zuzana Pivcová 23.6.2017 18:06

Hned jsem si připomněla svou tamní nedělní vycházku, ale v Mlýnské dolině, jak jsem se ve svém příspěvku zmínila, bylo až do 11 hod. zavřeno. Jinak však s vámi souhlasím a děkuji za fotky! Kdyby to bylo blíž, hned se tam znovu rozjedu!

Hana Rypáčková 23.6.2017 15:51

To by byla opravdu škoda !

Marie Ženatová 23.6.2017 14:17

Děkuji moc za hezké povídání a vydařené fotečky. Moc jsem si tím přiblížila už vzdálenější dobu, kdy jsem tam také byla se zájezdem...

Alena Vávrová 23.6.2017 12:47

Jano a Pavle velké díky za přiblížení současné podoby skanzenu, který jsem tentokrát také nestihla. Vzpomínky na moji desítky let starou a pouze letmou návštěvu již poněkud vybledly.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá