ilustrační foto: pixabay.com

Malacky naposledy: Chemický poplach ve vzduchu

20. 6. 2017

Můj příběh

Autor: Ivan Petroušek

Hodnocení:

(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Ivan Petroušek 23.6.2017 22:24

Ano,paní Zuzanko,přesně tak to bylo,ti všichni "rektolezci" ministrem obrany počínaje byli tak hyperaktivní,že se jevili jako hlupáci bez mozků a lidské důstojnosti a hrdosti.Dnes Vám píši z úplného konce krásného ostrova Čiovo,který jsme s mojí paní nazvali "Chorvatský konec světa".Z našeho apartmánu u našich "domácích",kde jsme již osmým rokem,ale celkem po patnácté,protože vždy v červnu a září,máme k moři cca 19-20m,takže ideální stav a situace.Srdečně zdraví všechny na i60 Ivan.

Zuzana Pivcová 20.6.2017 11:58

Podle toho, co jsem kdy slyšela vyprávět, tak to občas bylo dílo podobné jako u Vás! Někdy si říkám, že ti naši tehdejší mocipáni ve své horlivosti dělali ještě daleko větší blbiny, než jim nařizovali z Moskvy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Šokující jízda trolejbusem MHD v Praze. Lidé nevěřili svým očím, co je při jízdě čekalo za překvapení

Na zastávkách či přímo ve vozech MHD každý z nás občas zažije něco, co ho překvapí, rozhodí či doslova naštve. Ale to, co zažili cestující v trolejbusu, který jsem na přepravu využil i já, bylo doslova k neuvěření.

Roman Procházka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Kolaps po dlouhém stání

Čtu, že středoškoláci v Žatci zakončili vojenský výcvik přísahou, tři z nich při nástupu…

Zdeněk Folvarčný

Pan Králíkář

“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela muže se zvířátky, které doma k dispozici neměla.

Ilona Ondráčková