Malacky naposledy:  Chemický poplach ve vzduchu
ilustrační foto: pixabay.com

Malacky naposledy: Chemický poplach ve vzduchu

20. 6. 2017

V létě, když nám vždy po několika letech na mateřském letišti prováděli různé stavební a provozní úpravy, byla pochopitelně výluka. Jedno ze záložních letišť jsme měli v Tchořovicích u Blatné. Tam jsme jednou při dlouhé výluce kvůli generální opravě a prodloužení dráhy v Líních trávili přes čtyři měsíce.

Ubytováni jsme sice byli v asi 16-17 km vzdálených Horažďovicích v klasických německých „lágrových“ barácích, ale o to raději jsme byli zaměstnáni na letišti. To bylo umístěno doslova v panenské přírodě, obklopeno rybníky, loukami a lesy. Aby bylo alespoň částečně zabezpečené trošku slušné stravování, měli jsme s sebou tzv. pojízdnou č.4a: armu. Byla to svépomocně upravená maringotka, funkční jako dílna, se všemi potřebnými soupravami a náhradními díly pro jednotlivé druhy oprav, tak jak to známe, tedy Bedna č. i-El.spec., atd. atd. V ní, tedy v té maringotce, jako hlavní armář vládl radista Jirka „Ranní vláha“. Na slovo vzatý gurmán, kterého když jste viděli cokoli jíst, tak to byl doslova nakažlivý rituál, a i kdybyste byli právě dojedli cokoli, jeho specialitám nebylo možno odolat. Co vám mám povídat, on byl i vášnivým rybářem, takže z ne zcela   legálně chycených ryb, ale výborně připravené rybí pochoutky nebyla nouze. I arma jako taková byla dobře zásobovaná, protože z naší „dolní“ stojánky to bylo do místního krámku necelých 150 m. Tato blízkost letiště, dráhy a pojížděčky,  téměř podélně lemující celou délku vesnice, byla zejména o prázdninách doslova rájem zvědavců, cizí státní příslušníky nevyjímaje. Nebylo divu, protože vesnici protínala hlavní státní komunikace z Plzně do Č. Budějovic. V letových dnech nebylo možno přehlédnout a zejména přeslechnout aktivní letový provoz a na forsáž startující MiGy, takže „kontráši“ měli docela napilno. 

Mnozí z nás měli s sebou favority, myšleno kola, protože auta tohoto názvu byla teprve ve vývoji, ne-li ještě na prknech konstruktérů. Nebudu ani zdůrazňovat, že kola byla silniční, tehdy vlastně také ani jiná neexistovala. Jezdili jsme v jakémsi pelotonu denně z Horažďovic na letiště a zpět, mnohdy někteří z nás i po zaměstnání v podvečer ještě okruh znovu přes Tchořovice, Blatnou a Třebohostice zpět do Horažďovic.

Asi po měsíci činnosti v tom nádherném lůně přírody, které jsme doslova prznili ropnými produkty, extrémním hlukem a svojí přítomností vůbec, přesně dle plánů soudruhů „shora“, ale nepochybně kopírujíce sovětské modely leteckého výcviku, jinak ani nebylo možno, jako z nebe vytanul termín ostrých střeleb v Malackách. Příprava byla náročná v „domácím“ prostředí, kde bylo vše na svém a dostatečném prostoru. Ale na záložním letišti to bylo dvojnásob obtížné, nejen technicky, ale i organizačně. Přesto vše proběhlo bez závažnějších problémů, cíle byly zasaženy na výtečnou, takže se mohlo letět spokojeně domů, tedy na záložní letiště v Tchořovicích, oficiálně v Blatné. 

Nevím, jaký si kdo udělá úsudek o tehdejším velení, pokud už jej nemá dávno vyhraněný, ale opravdu lze těžko pochopit význam následujícího dění. Asi 50-60 km před letištěm nám byl vyhlášen v letadle chemický poplach. Ano, čtete dobře, chemický poplach za letu při návratu z ostrých střeleb, kdy jsme toho měli po týdnu celodenních a nočních akcí na rozpálených stojánkách malackého letiště doslova plné zuby. Nevyspalí, hladoví, žízniví a po tomhle rozkazu i řádně a oprávněně nasraný (tady s tím měkkým „i“ by to nebylo ono!) jsme přistávali v maskách, nade vší pochybnost jisti, že po otevření dvířek nákl. IL-14 bude poplach zrušen. Ani náhodou, v těch „vysoce účinných“ obličejových  kondomech jsme potom museli dotankovat naše „emefky“, které krátce před námi přistály z Malacek, udělat poletovky, řádně zaplachtovat, protože mašiny stály pod širým nebem, a teprve asi po půldruhé hodině ty gumové krámy z propocených, spařených obličejů, snad lépe vyjádřeno ksichtů, sundat. Tolik názvů pánských přirození se neslyší ani u dlaždičů za celý rok, kolik jich padlo tehdy na adresu kompetentních soudruhů.

Ale večer u piva zloba polevila, takže druhý den jsme spolu se sluníčkem zase vyšli ráno na plochu mimořádně sympatického záložního letiště vonícího trávou, posečenou v brzkých ranních hodinách místními soudruhy zemědělci. Přesto, že v mnohých z nás ještě odeznívalo zklamání nad pozdním vyhlášením chemického poplachu, (bylo by bývalo přece „vhodnější“  v maskách absolvovat celý let už z Malacek), převládal pocit uspokojení a jistoty, že velení naší armády spolu se stranou a vládou nedopustí, abychom byli nepřipraveni proti imperialistickému nepříteli, číhajícímu za pevnou hrází socialismu. Prostě dokonalá koalice kremelských „papoušků“.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ivan Petroušek
Ano,paní Zuzanko,přesně tak to bylo,ti všichni "rektolezci" ministrem obrany počínaje byli tak hyperaktivní,že se jevili jako hlupáci bez mozků a lidské důstojnosti a hrdosti.Dnes Vám píši z úplného konce krásného ostrova Čiovo,který jsme s mojí paní nazvali "Chorvatský konec světa".Z našeho apartmánu u našich "domácích",kde jsme již osmým rokem,ale celkem po patnácté,protože vždy v červnu a září,máme k moři cca 19-20m,takže ideální stav a situace.Srdečně zdraví všechny na i60 Ivan.
Zuzana Pivcová
Podle toho, co jsem kdy slyšela vyprávět, tak to občas bylo dílo podobné jako u Vás! Někdy si říkám, že ti naši tehdejší mocipáni ve své horlivosti dělali ještě daleko větší blbiny, než jim nařizovali z Moskvy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.