FOTO: autorka

Příběh dvou zamilovaných

18. 6. 2017

Můj příběh Soutěž pro nováčky

Autor: Daniela Hessova

Hodnocení:

(4.8 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Dana Nepejchalová 16.6.2019 10:42

Moc pěkný článek i fotografie.

Ivana Šimicová 25.6.2017 18:26

Až se mi hrnou slzy do očí. Velmi brutální a zároveň dojemné

Anna Čípová 19.6.2017 20:41

Už se těším na pokračování. Hezky popsaný život na hladině rybníka.

miroslava floriánová 18.6.2017 22:35

vždyť to už dlouho říkám,umíš, máš cit pro okamžik a taky štěstíčko,na situace,vyčkáš si.. stále lepší a lepší záběry..

Eva Mužíková 18.6.2017 22:23

Věrko, fotodokumentace skvělá, jen tak dál, budu se těšit.

Marie Seitlová 18.6.2017 19:27

Zajímavý počin labutí, snad nové hnízdo nerozcupují. Těším se také na pokračování.

Zuzana Pivcová 18.6.2017 19:24

Jsem vždy velmi smutná, když se stane něco v zvířecí nebo ptačí říši - zahyne jeden z páru, přírodní živel nebo dravec připraví o život mláďata. Ale životaschopná příroda si s tím většinou poradí mnohem spontánněji a lépe než my lidé. Hezký článek.

Hana Rypáčková 18.6.2017 19:21

No, to je rodiče učí pěkné věci ! Že by konkurenti ? Na rybníku jsem neviděla dvojici labutí, ale že jim vadí soused ? Taky hledá potravu na dně.. Moc zajímavé...

Jana Šenbergerová 18.6.2017 17:21

Také jsem zvědavá na možné pokračování. Pěkné.

Alena Vávrová 18.6.2017 16:45

Věrko, dobrá práce napoprvé, jen tak dál...

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá