Příhody z letiště 3: Malacky - ostré střelby

Ano, je to škoda, když byl poslední tři roky vojenský archiv v areálu kasáren na Ruzyni, tak tam jsem se s vojáky z povolání potkávala. A marná sláva, byli to fešáci chlapi.

Mé milé "přispívající" tři dámy,samozřejmě se tomu dnes lze jen zasmát,ale tak jak máme z dětství a mládí zakódované chutě,já jsem je měl dokonce,nevím proč a jak je to možné,v hlavě "označené" barevně,tak je to i s různýmy vjemy o bolesti,takže stačí vidět v marketu čili papričky a reakce na tady.Tedy tam. Ano,Zuzanko,upozornit mohli,ale to ba zase tehdy nabývala byla vojna vojnou i mezi vojáky z povolání.Jsem dnes pevně přesvědčený,že dnešním mladým mužům,je-li vůbec vhodné je tak nazvat,tato velmi důležitá životní zkušenost hodně chybí,u PC či ntb fyzičku místo aby nabývali,tak pozbývají,o tělesné obratnosi a vytrvalosti ani nepsat. Přeji vám všem krásné dny.

Mně stačil spálený ret při kousnutí. Nedovedu si představit, abych si třeba protřela oko. A na další ani nemyslím. Měli vás přece jen ze solidarity upozornit.

Na takovou zkušenost Ivane jistě nikdy nezapomenete. Já jsem si jedinkrát podobně " ublížila" když jsem si špatně umyla ruce po natírání spánků jakousi čínskou mastí. Pak použila na WC pořádně v rukou promnutý toaleťák... au au..