Která babička je lepší? Boj o přízeň vnoučat přináší neshody v rodině

Zdravím..... na článek jsem narazila náhodou a zaujal mne...... nejen proto, že jsem také měla babičku, se kterou jsem do 13-let s rodiči bydlela a milovala ji.....a druhou moc nemusela /silně věřící/... ale také proto, že sama jsem nyní stala babičkou, tou druhou, protože u té první bydlí a na vztahu je to sakra poznat...... no, je to těžké už proto, že jsem jako celoživotní samoživitelka jediné dcery v podstatě zůstala sama, t.č. bez partnera....... ale něco mi prostě brání soutěžit o přízeň.....jídlem.....dobrůtkami.....rozmazlováním.....neposloucháním.....vymrčováním.... takže to nechávám plynout, protože to jednoduše neovlivním...... a když budou chtít, dveře jsou otevřené....... ale musím se naučit se s tím smířit....... protože hlavní o co jde, je zdraví....aby byli všichni zdraví........

Tohle mě minulo. Jsem jediná babička a v současnosti dost nepoužitelná. Moje starší vnoučata vyrůstala v péči druhého dědečka, který s nimi žil a rád mi je půjčoval, když jsem za nimi přijela, aspoň si mohl vydechnout. Asi jsem divná, ale toto "Takže je celkem pochopitelné, že některé babičky, pro které jsou vnoučata zdrojem absolutního štěstí, dělají vše pro to, aby je vnoučata zbožňovala. Je to vlastně přirozené. A přirozený je i určitý konkurenční boj mezi ženami." vnímám jako nedospělost babiček. Bohužel to není jediný projev nedospělosti dospělých.