Dlouholeté manželství si žádá trpělivou údržbu
Ilustrační foto: ingimage.com

Dlouholeté manželství si žádá trpělivou údržbu

11. 3. 2023

Víte, co je vztahová údržba? Jednoduše řečeno, práce na tom, aby se manželský pár ani po třiceti a více letech společného života nezbláznil. Nemají-li společný život ve vyšším věku provázet jenom hádky, musíme se pořádně ohánět. Rozvodů dlouholetých manželství totiž rok od roku přibývá.

Zbyli jsme si jen pro sebe

Ano, slovo těžká práce je na místě. Protože v mnohaletém vztahu postupně mizí vášeň, vzrušení, okouzlení. Nastupuje nuda, únava a pocit: tohle všechno jsem už slyšel/slyšela tisíckrát. Představy o věčně zamilovaných párech seniorů, kteří tráví zbytek života ruku v ruce na procházkách či dovolených, patří do říše snů. Realita je taková, že se často partneři začnou nejvíce hádat v době, kdy jsou jejich děti dospělé, zůstanou spolu doma sami a co teprve, když oba odejdou do penze.

Najednou spolu tráví veškerý čas. Na to nebyli zvyklí, vždyť chodili do práce a potkávali se často až večer. Najednou není o čem mluvit. Najednou na partnerovi či partnerce vidíme každou chybičku, rozčilují nás slova, gesta a činy, kterých jsme si dříve nevšímali.

Psychologové se shodují, že přibývá rozvodů u párů, které spolu žily třicet a více let. „Může v tom hrát roli přirozený vývoj vztahu, ale také proces stárnutí, během něhož se mění nejen vzhled a tělo člověka, ale také jeho osobnost,“ říká Marcela Škábová z poradny pro rodinu a mezilidské vztahy v Rakovníku. „Ve vyšším věku se tak některé povahové rysy mohou zvýrazňovat. Zatímco například dříve bývala prudkost a dominantnost manžela třeba přitažlivá, tím, jak stárne, se jeho touha po prosazování vlastní vůle může zvýraznit tak, až je to pro jeho partnerku nesnesitelné a naopak,“ vysvětluje.

Rozvodů seniorů přibývá

Údaje Českého statistického úřady hovoří jasně: od devadesátých let dvacátého století se podstatně změnila struktura rozvodů podle délky trvání manželství, když se zvyšovalo zastoupení rozvodů déletrvajících manželství. V roce 1991 se po více než dvaceti letech od sňatku rozvádělo necelých 13 % ze všech manželství, která byla v tom roce rozvedena. V roce 2001 to bylo už více než 19 % a v roce 2015 představovala manželství trvající více než dvacet let už 30 % ze všech rozvodů.

„S manželem jsme se asi deset let připravovali na to, jak půjdeme do penze a užijeme si ji,“ vypráví pětašedesátiletá Ludmila. „Místo pohody se teď hádáme jako nikdy předtím. Kvůli všemu. Nejčastěji kvůli penězům. Manžel mi vyčítá, když chci jít na výstavu nebo si dát ve městě kávu. Sklony k šetření měl vždy, ale teď v penzi se to vystupňovalo k nesnesitelnosti. Výsledkem je, že čím dál více času tráví na naší chatě a já v našem bytě ve městě. Děti nad námi jen kroutí hlavou a já se nemám se svým trápením komu svěřit,“ říká.

Podobně mluví šedesátiletý Josef. „Moje žena je dost upovídaná. Když přestala chodit do práce, nemá si s kým povídat, a tak pořád mluví se mnou. Vypráví mi podrobně věci, které mě absolutně nebaví, a pak pořád slyším, že jsem nemožný, protože s ní nekomunikuji. Čím dál více času jsme od sebe, já sedím u internetu, ona u televize.“

„Ponorka“ je přirozená

Takže je na čase začít s touto smutnou realitou něco dělat. Psychologové a jiní odborníci na mezilidské vztahy se tímto tématem zabývají čím dál častěji. A radí jediné: Na tom, aby se manželství po mnoha letech nestalo rutinním soužitím dvou lidí, kteří si nemají co říct, je třeba pracovat. A jsme u té výše zmíněné údržby.

Zakladatel největší české seznamovací agentury Grand Oto Kronrád se tomu tématu věnuje v knížce S kým dál?, kde využil řadu poznatků psychiatra Miroslava Plzáka, s nímž spolupracoval. Podle něj je takzvaná ponorková nemoc průvodním jevem všech dlouholetých manželství.

„Je zřejmé, že má tři zdroje,“ tvrdí Kronrád. „Dlouhodobým soužitím se pozitivní obsahy a náměty k dorozumívání vyčerpávají a pozornost se obrací k nedostatkům. Další zdroj je ten, že často chceme o tom druhém vše vědět, dotíráme na jeho intimitu a neuvědomujeme si, že to, co si druhý skutečně myslí, je nám ve skutečnosti nedostupné. Třetí problém je, že se snažíme více bojovat o kompetence než spolupracovat.“

Ponorkové nemoci se v dlouholetém manželství nevyhneme. Měli bychom s tím počítat. Ale řešením není, pokud přijmeme za normu, že nejlepším vypořádáním se s manželskými neshodami je prostě rozvod. Psychologové upozorňují, že rozvod ve vyšším věku je mnohem stresovější záležitost, než ve věku mladém. Začít nový život ve čtyřiceti je snazší než v šedesáti. Poslechněme si na závěr poznatek pětašedesátníka, který se před třemi lety rozvedl: „Se ženou jsme se po pětatřiceti letech manželství hádali tak, až jsme se rozhodli pro rozvod. Řekl jsem si, že chci zbytek života strávit v klidu, s kamarády, na rybách a na výletech. Třípokojový byt jsme vyměnili za dvě garsonky. Ale necítím se tam dobře. Je mi smutno a uvědomuju si, že bych ty hádky klidně bral zpátky. Děti a vnučky jsou na nás naštvané a nechodí ani za mnou, ani za ženou. Nejlépe to asi vystihla vnučka, které je patnáct. Řekla: Dědo, já myslela, že takové pitomosti dělají jen mladí.“

 

Pět zásad, které pomáhají „přežít“ dlouholeté manželství

- Nemusíte vše dělat společně. To, že partner nechce do divadla či partnerka o víkendu na chatu, není na škodu, naopak. V penzi se ponorková nemoc projevuje nejvíce, proto si hledejte příležitosti, jak být na čas od sebe. Když jste chodili do práce, trávili jste přece společně mnohem méně času.

- Oddělené ložnice. Nejsou známkou toho, že manželství je v troskách, naopak. Mnohé starší páry zůstaly žít v bytě, ve kterém mají volný pokoj po odrostlých dětech. Klidně si vytvořte oddělené ložnice. Nebude vás rušit chrápání, to, že jeden si chce číst a druhý surfovat na internetu a podobně. Vyšší věk si prostě žádá více soukromí.

- Mluvte na rovinu. Když vás partner či partnerka něčím opravdu hodně štve, jasně to formulujte a zkuste najít řešení. Nejhorší je mlčení.

- Nečekejte romantiku. Pokud jste se to ještě nenaučili, je nejvyšší čas přestat používat větu: Je smutné, jak dlouho jsi mi už neřekl/neřekla, že mě máš rád/ráda. Tahle výčitka sluší dvacetiletým, v šedesáti je směšná. Pokud jste s někým desítky let, je jasné, že vás má rád, ač to třeba vůbec nedává najevo.

- Naučte se starat. Stárnutí provázejí zdravotní potíže, s tím nic nenaděláme a nikdy nevíme, kdy a koho se budou týkat. Zkuste se tedy o partnera či partnerku starat tak, jak byste si představovali, že by se měl/měla starat o vás. Ano, je to těžké, ale nikdy nevíme, jak kdo na tom jednou budeme.

manželství
Hodnocení:
(4.9 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Není to začátek konce,oddělené ložnice.naopak,je to moc dobré,mít konečně po 62 letech svůj vlastní pokoj,který mám celý podle sebe a pro sebe.Já chodím spát dřív než manžel,chrápu,melu se v posteli celou noc....Ráno brzy stávám.Manžel si dělá ve svém pokoji svoje - po nocích zírá na net,na filmy,vstává pozdě.....Moc pěkně se nám žije. Pracovali jsme a bydleli 30 let v jednom domě,takže jsme se viděli vlastně celé dny,měsíce a roky a vůbec nám to nevadilo,ani nevadí. Chce to mít něco společného a něco rozdílného,žít a nechat žít!!!
Taťana Veselá
S humorem jde vsechno lepe, i to manzelstvi... ;-)
Jindřich Berka
Oddělené ložnice? Co je to za pitomé rady? To je začátek konce. To znamená přeloženo, že chceme být sami, že nám ten druhý nechybí. Já když jdu na WC, tak manželce chybím. To se může stát jen lidem, kteří nemají žádný koníček. Například já jsi jdu zasportovat, společně se jdeme projít a hlavně jezdíme pořád někam. Cítíme oba, že chceme spolu být. Ano, chtít je základ všeho. Pokud mám pocit, že chci být sám, tak všechny rady jsou na prd. Jindra
Marie Měchurová
Za měsíc to bude 52 let, co obýváme společnou domácnost. Přitom se k sobě vůbec nehodíme - já uragán a on klídek a pohoda. Oba by jsme si zasloužili zlaté medaile, za to, že on se mnou vydržel, a já, že jsem ho nezabila. Bez něj a dětí bych tady už nebyla, a on by beze mě neměl tolik nezapomenutelných zážitků. Nejdůležitější je tolerance a smysl pro humor.
Anna Potůčková
Jsem s manželem již 39 let a po celou dobu nám manželství funguje. Byl však i těžké chvíle po manželově úrazu, kde jsme museli společně čelit velmi výraznému snížení životní úrovně v době, kdy dcer chodily ještě na 1. stupen základní školy a rodiče nám pomoci nemohli, nebot měli nízké důchody a byli staří a zemřeli těsně před tím, než dcery vyšly školu. Přesto všechno jsme to zvládli , dokázali jsme si ledasco odříci a zbytečně nevyhazovali za věci, bez kterých lze žíti. V současné době nezatíženi povinnostmi vůči nezletilým dětem si už můžeme více dovolit, každý máme nějakého koníčka. Ted hlavně aby sloužilo zdraví a dočkali se spolu třeba i té "zlaté" svatby.
Miloslava Richterová
Myslím, že nemusí jít o říši snů, když manželům se žije skvěle třeba i po padesáti letech, platí-li poslední věta p. Daniely :-)) Proč číst pořád podobné tragické články, rozvody, hádky, nepochopení a nuda, lidé, žijte a užívejte si ta svá nejkrásnější léta. Najděte si důvod k radosti i v maličkostech.
Daniela Řeřichová
Manželství může být romantické pětačtyřicet let, může být dobrodružné, vášnivé i láskyplné. Měli jsme s manželem podobnou uměleckou profesi, spolupracovali jsme spolu a zároveň jsme každý měl své civilní zaměstnání. Byli jsme spolu rádi a zároveň jsme si dopřáli svobodu v oblasti svých zájmů. Připravovali jsme si překvapení, cestovali jsme, starali se o zahradu a o vnoučata. Překonali jsme spolu mnoho těžkých situací, a tím se náš vztah upevnil. Myslím, že je důležité, aby člověk zůstal mladý duchem, aby měl smysl pro humor a dovedl se radovat ze života, i když třeba visí na vlásku.
Vladislava Dejmková
Ano, souhlasím, že o vztah je tŕeba pečovat i v seniorském věku. Již párkrát jsem na tomto portálu psala o manželské ponorce a věcech s tím spojených.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.