To nejím!

Mám chuť na vše, o čem se tu píše. A ten obrázek! Mňam. Také jsem si vzpomněla na našeho disidenta, jak chudák trpěl...

Nejen lidé ale i kočičáci bývají mlsní a všechno tzv. nežerou. Včera moje kočenk Britunka odmítla kapsičky, které jsem jí přivezla z Německa. Myslela jsem si co jí dobrého nedávám a dala nakonec přednost Felixovi z reklamy.A pak že jen lidé jsou mlsní.

Plně souhlasím s článkem. Všeho je přespříliš. V samoobsluhách jsou dlouhé regály sušenek a oplatek. , které vůbec nejím a divím se kolik druhů vůbec existuje. Podobně je to i u jogurtů, ty sice jím, ale nakonec po vyzkoušení několika "hrůz" stejně kupuji jen jeden vyzkoušený druh.To je se vším.Pořady o vaření přepínám. Jím snad všechno kromě živých tvorů na talíři nebo pokrmů s kobylkami či jinými exotickými tvory.

Nějak je všeho moc, kvantita neí ale kvalita. Dříve byly jedny párky, tenké , dlouhé, šťavnaté u pana řezníka, kam jsme jezdili, dnes je jich hafo a chutˇ ? atd. Také jsem jako dítě vybírala kmín z pečeného masa a obkládala talíř. Dnes už mi nevadí. Někdy udělám nějakou novotu u některé, když čtu kolik ingrediencí bych musela k tomu koupit, to vzdám. Naše tělo, které mu bychom měli více naslouchat, nám řekne co jíst . Moc pěkný článek :-)

Nohsledi a nohsardinky! To se vám povedlo. Téměř mi zaskočilo kafčo, které zrovna popíjím. Hezké.

Víc je toho, co "nežeru", než toho, co nejím, protože jím skoro všechno, kromě toho, co ještě běhá po talíři. Osvědčeným "receptůmů se nevyhýbám, ale ani novotám, které aspoň vyzkouším, abych se sama mohla přesvědčit, jestli se mnou souzní, nebo ne. Rozhodně se nepřikláním automaticky k většině, často totiž žije v bludu. To ovšem neznamená, že já nikdy ne. :-)

Moje dcera taky nejí rozinky, ale brusinky ano. Zajímavé, mně to přijde SKORO stejné na chuť i na vzhled (myslím v těstě upečené, syrové jsou brusinky mnohem lepší)...kamarádky děti taky nechtějí rozinky...a přitom je to taková dobrota :-)

Jsem vděčna svým rodičům za to, že mně nikdy nenutili cokoliv dojíst. Tím asi nejsem tak mlsná a jím skoro všechno.Kaviár i šampanské (dnes spíše sekt) také mohu a sekt nejraději s jahodami. Někdy mám problém s jídlem v arabských zemích. Jejich humus mi chutná jako fakt "humus". Také skopové moc nemusím. Beru pobyt v těchto zemích jako kurz na zhubnutí.

Myslím, že to vše pramení z toho, že podvědomě dobře cítíme, že je někde něco špatně. Tak hledáme příčinu nebo viníka. Třeba v nezdravém jídle a stravování atd. Fenomén jídla, módy, mladosti a životního stylu hýbe naší dnešní společností, lidé se děsí stáří, nemocí a smrti a množství podnikavců, firem a nadnárodních koncernů se na tom přiživuje na všech frontách. Zůstat svůj, za sebe si ručit, ale také zodpovídat, není jednoduché. Na to prášky, doplňky a kuchařský recept nejsou. Díky za pěknou úvahu.

Dobře napsané !