Šestnáctý duben je dnem, na který čekají mnozí vyznavači Petrova cechu a pro něž je toto datum určitě nejvýznamnějším dnem v roce. Dlouhé období čekání, které začíná 1. prosincem, kdy rybářské náčiní začíná zahálet, končí definitivně 15. dubnem.
Rybáři již v časných ranných hodinách 16. dubna vyráží do pstruhových revírů. Mnozí si berou na tento den pravidelně dovolenou.
Pstruhové revíry jsou převážně horní úseky vodních toků. Ani začátek pstruhové sezóny však neznamená, že je možno lovit všechny druhy ryb. Kromě dob hájení je třeba respektovat i denní doby lovu, počet docházek a povinnost jejich zapisování. Lososovité ryby a lipana smí rybáři lovit nejvýše 3 dny v kalendářním týdnu. Lovit lososovité ryby lze dle vyhlášky od 16. dubna na přívlač a na umělou mušku, což jsou při lovu těchto druhů ryb nejpoužívanější a nejúčinnější způsoby lovu. Lov ryb má svá daná pravidla a je samozřejmě na každém jednotlivci, jak striktně je dodržuje.
Správný rybář první ulovenou rybu vrací zpět řece, nevezme nikdy podmírečnou rybu nebo rybu zrovna hájenou a chová se tak, aby svou přítomností nepoškozoval přírodu kolem řek. Dokonce by měl místo, kde chytá, uklidit. Jenže to by jim na chytání ryb už nezbyl žádný čas. Jsme civilizovaný národ, třídíme odpad, a přitom naše řeky jsou plné pet láhví a různého odpadu a haraburdí. Jak je to možné, když všichni třídíme odpad a nikdo by přece volně v přírodě nepohodil žádnou láhev, plechovku, starou lednici? Kdo to teda dělá? Mimozemšťané, to bude určitě kosmický odpad.
Po celou pstruhovou sezónu se může chytat na tzv. umělou mušku, nejeden rybář si tyto mušky váže sám. Na pstruhových vodách se můžeme setkat s lipanem podhorním, pstruhem duhovým, pstruhem obecným, sivenem americkým a jako „škodná“ se zde vyskytuje i jelec. Výskyt těchto druhů ryb v řekách spolu s raky a také třeba některých vodních bezobratlých (blešivci, chrostíci, pošvatky) jsou současně bioindikátorem kvality vodního prostředí. Jejich výskyt na pstruhových a lipanových vodách má značný význam ekologický, nejen ekonomický. Celková délka pstruhových revírů, které obhospodařuje ČRS, je 5986 km. Patronem rybářů je odjakživa Svatý Petr, jeden z dvanácti apoštolů – učedník Ježíše Krista, který se původně sám živil rybolovem.
Rybáři neradi vidí na řekách zdatné rybáře, volavky popelavé. Letos, protože zima byla mrazivější než v uplynulých letech, zamrzlo Nyské a Otmuchovské jezero, kde se zdržuje velká populace kormoránů a ti přiletěli lovit na naše pohraniční nezamrzající toky. Dalším predátorem je vydra říční. Vydry se tady dříve nevyskytovaly, pak je však nějací „ochranářští nadšenci“ ilegálně vypustili do řeky Bělé, protékající Jesenickem, a od té doby působí vydry na řece potíže.
Věděli jste, že rybáři ryby do řek vysazují některé na počty, jiné na váhu? Zarybňovací plán je však dodržován a někdy také překročen. I když se to mnohdy nezdá, tak ryb bude v řekách přece jen více než rybářů.
Při ranních procházkách kolem řeky, kdy z chladné vody díky prvním slunečním paprskům stoupá pára, můžete vidět uprostřed řeky postavu s rybařským prutem v ruce. Jen tiše stůjte, vychutnávejte si krásu daného okamžiku, krásu ráje tichých bláznů. A mezi takové tiché blázny se počítám i já, jen místo rybářského prutu mám v ruce fotoaparát.
S pozdravem Petrův zdar! Dobré světlo!
Úvodní fotografie Jan Valerián ml.
